kOmický blog CXXIX.

Nikdy mě nenapadlo, že je možné aktivním přístupem k práci nakazit kohokoli, natož vlastního manžela. Úspěch na poli, kde jsem pod dojmem marnosti ani bojovat nehodlala, mě mírně zaskočil.

Pokud dočasně nezaznamenávám dostatečně zjevný postup prací na zvelebení našeho domu, namísto polykání prášků na nervy pro uklidnění probírám starší fotky demonstrující rekonstrukční pokroky. V poslední době však nastává problém opačný - posuny nabírají obrátky, které nestíhám digitálně zaznamenávat.

Ve dvou pracovních týdnech mezi dovolenými na začátku a konci srpna jsme se s prací na rozkopaném příbytku doslova překonávali. Díky manželovu komunikačnímu úsilí se dostavili instalatéři, aby položili reálný základ budoucí koupelny a k naší Velké omické zdi (jejíž stavba zabrala pět měsíců a stála mě několik desítek šedých vlasů) připevnili splachovací nádrž. Díky jedné trubce procházející budoucí podlahou spižírny uvolnili i cestu pro dokončení této strategické místnůstky.

Manžel završil generální úklid v přístřešku za domem. Fošny a trámky jsme srovnali ke zdi společně. Vlastními silami později choť - za vlažné pomoci pubertálního syna - vytvořil z několika palet (podepřených invenční soustavou trámků a cihel) rovnou plochu umožňující umístění provizorního stolu s lavičkami a venkovního grilu. Rozsednutý gauč jsme definitivně odsunuli mezi velkoobjemový odpad čekající na příští obecní svoz; jen nesmím v místním zpravodaji přehlédnout termín.

Osobně jsem zvítězila pouze nad vstupem do šatny. Po dvou dnech práce s kangem se ve zdi vytvořil otvor, před který manžel později přistavil zárubně; dosud čekají na svoji šanci vytvořit se zdí jeden celek. Prvenství v průchodu novými dveřmi překvapivě zaznamenala jedna z našich koček, když se přes chodbu do sklepa a dočasně položenou rampu přišla podívat, co obědváme.(Jen na okraj: migréna způsobená přetížením krční páteře při práci s elektrickým kladivem spolehlivě přechází po dvou ibalginech nebo třech dnech.)

K večeru před odjezdem na dovolenou byl odstraněn nepříliš funkční krycí igelit, otvor ve zdivu přikrývala látka a suť byla řádně roztříděna na celé pálené cihly, úlomky a "hlínu" určenou k rozkladu na záhonu. Na vytření zaprášené podlahy padlo jen asi 8 kbelíků vody a stavební prach jsem otírala a hodinu osávala vysavačem z přístupných povrchů, parapetů, polic i oblečení. Část svršků z nejvíce postižené skříně bez dveří bylo nutné prohnat pračkou. Ale s klidným svědomím jsem mohla opustit dům i manžela a s dětmi odjet.

Tatínek se za námi dostavil ve čtvrtek večer, aby po dvoudenním odpočinkovém pobytu mírně uspíšil návrat zpět. Zdůvodnění nečekané: nervozita z vlastního nevyužití na cizí chatě. V třicetistupňovém vedru se mi od vody nechtělo, ale na druhou stranu jsem manželovu nebývalou aktivitu vyhodnotila jako žádoucí a hodnou podpory. I puberťáci už projevovali mírné známky neklidu z touhy po domově.

Doma za dobu naší nepřítomnosti přibyl díky půldenní snaze drahého chotě otvor v podlaze obýváku související s přípravou krbových kamen. A - netuším jak - zmizela rovněž rampa vedoucí k šatně.

V den návratu jsme šatnu sloužící dosud jako sklad stavebního materiálu poklidili a zející otvor částečně zastavěli zdí, při použití stavebního materiálu složeného od jara v zahradě. Překonala jsem zjevně neodůvodněnou nedůvěru ke spolupráci s flexou a obří tvárnice manželovi přiřezávala na potřebné rozměry, aniž jsem si při tom amputovala periferní části horních končetin. Odbornou stavební  činnost jsem ale ponechala zákonnému protějšku. 

Budeme-li nadále postupovat nasazeným tempem, pravděpodobně nebudu muset příští jaro balit kufry a stěhovat se k mamince, jak jsem (v případě nedokončení interiérových prací) přislíbila. Téměř to vypadá, že můj drahý se mnou hodlá sdílet domov i v budoucnu.