kOmický blog XXXIX.
Víkend byl hodně kombinovaný. Dcera v sobotu ráno zůstala v pyžamu, že ji bolí v krku a není dobře. Já bych také po nočním návratu poležela déle, ale prcek vstal a pronesl obvyklou větu „už je ráno“. Znamená to přibližně něco jako „maminko, vstávej, potřebuju najíst, najít bačkory, donést oblečení a pomoct s ponožkama… a až půjdu na záchod, potřebuju tam rozsvítit, protože se jinak bojím“.
Většinu soboty jsem uklízela a vařila. Na večer bylo domluvené další (předposlední) z podzimní série grilování. Bohužel na domečku nemáme žádné úložné prostory s výjimkou beden od banánů. Úklid je tím dost komplikován. Pořád se nám povaluji předměty po stole, zemi, parapetech, po kuchyňské lince… a pokud uprostřed kuchyně stojí nevybalená myčka, i po ní. A moje vyhlídky na změnu jsou velmi mlhavé.
Manžel nakládal kontejner sutí a uklízel kolem domu. Po pěti hodinách snahy nebyl první dojem katastrofický jako obvykle. Starší syn tatínkovi celkem vydatně pomáhal. Dcera zase pomáhala mně při napichování ingrediencí na špízy. Prcek seděl nějakou dobu před obrazovkou, ale potom se vydal rovněž ven pomáhat.
Povedlo se mi i sesbírat nějaké ovoce popadané v zahradě a denní dávku spadených ořechů. Mimochodem – velké děti (nevím proč) baví jejich louskání. To je chvályhodné, pokud tuto činnost nevykonávají při sledování televize v mojí posteli. Bohužel po sobě zanechávají velmi viditelné stopy. A louskají výhradně u televize.
S úklidem jsme to zjevně přehnali. Když se začaly trousit návštěvy, vesměs všichni hodnotili, že náš příbytek čekali v horším stavu. Jenže oni v tom nemusí denně existovat a hlavně nevidí, jak to vypadá druhý-třetí den po odchodu návštěvy.
Nicméně večer mezi kamarády byl opět příjemný. Dokonce i počasí bylo milosrdné, nepršelo a ani předpovídaná ukrutná zima se (zatím) nedostavila. Dětem na trampolíně bylo tak horko, že odkládaly svršky a ponožky.
V neděli se u nás stavovali manželovi rodiče. Synáček měl narozeniny, přivezli mu dort a dar. Vzhledem k tomu, že usilovně šetří na rybářský tábor, jednalo se o finanční příspěvek. Už je z něj teenager, k darům přistupuje poměrně pragmaticky.
V naší vesničce probíhaly v neděli hody. Jako děti sídliště jsme v této oblasti bohužel zcela nezkušení. Dopoledne se po vsi pohybovaly krojované postavy a kapela. Čekali jsme, že se staví s předem avízovaným „pozváním“, měli jsme připravený i finanční příspěvek… ale buďto nás vynechali, nebo se k nám nedotloukli. Zvonek stále nemáme. Našeho prcka to jistě mrzelo, protože ho dechová hudba zjevně nadchla a v pravidelných intervalech vybíhal před vrata sledovat dění u sokolovny. Musím přijít na způsob, jak se do vesnického života začlenit. Ale prostoru moc nemám, do kostela nechodím, do místního obchodu jsem se za čtvrt roku nedostala, cvičení žen nemám kam zařadit do nabitého týdne – zbývá snad jen hospoda. Nebo přihlásit synka do místního dětského tanečního kroužku.
Odpoledne proběhlo několik přesunů – děti do kroužku s tatínkem, moje maminka s nimi k nám, manžel na hokej, kamarádka ke mně na lymfodrenáž, babička se mnou a synem zpět do Brna (spojeno s nákupem) a manžel po hokeji domů.
S domluvou na domácí masáže a lymfodrenáže se musím polepšit, byl to první pokus a trochu mi kolidovala nedělní práce s návštěvou maminky. Naštěstí se jí věnoval syn-oslavenec. Večer jsme babičku odvezli, v LIDLu koupili chybějící ingredience a k narozeninové večeři vyrobili synovo oblíbené sushi, což manžel po návratu z hokeje ocenil.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVIII.
V poslední verzi životopisu jsem uváděla stručné sdělení „zdravotní stav dobrý“. Jednalo se o nevědomou lež.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVII.
Řadu let byla pouhá účast mého drahého chotě spojována se zárukou dobrého počasí. Léta jsme se mýlili.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Izrael má nový plán pro Gazu. Po válce by na ni mohly dohlížet i arabské státy
Čelní představitelé izraelské vlády uvažují o rozsáhlém plánu poválečného uspořádání Pásma Gazy, v...
Německo sabotuje projekt bruselského Starlinku. Zvýhodňuje Francouze, tvrdí
Evropská unie chtěla do roku 2027 na nízkou oběžnou dráhu Země vyslat soustavu satelitů v rámci...
Vlak po nárazu do stromu vrátil na koleje jeřáb, zvedal 21tunový kolos
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek vykolejil osobní vlak, skočila v pátek kolem...
Škody po požáru v Mionší jsou jen minimální, prales podle hasičů někdo zapálil
Hasičští experti se vrátili do terénu, aby vyšetřovali příčinu požáru v pralese Mionší v Dolní...
- Počet článků 509
- Celková karma 12,91
- Průměrná čtenost 312x