kOmický blog XXXVII.
Někdy si říkám, že se začnu vymlouvat na pokročilý věk, omezím pracovní a jiné aktivity a budu více doma a hlavně v klidu. Týden pravidelně začínám plným úvazkem v kanceláři následovaných čtyřmi hodinami fyzické práce v mojí útulné provozovně masáží. Každé zoufalé úterý zažívám bezmoc na hodině plavání s nejmenším potomkem. Středy a čtvrtky se neúspěšně snažím odpoledne dohánět domácí resty (případně sem občas vměstnávám třeba kadeřníka) a v pátek si opět po práci střihnu pár masáží. O víkendech pokračuji ve snaze o péči o domácnost, pokud to rodinný program dovolí.
Nejvíce by se mi líbilo vynechat zaměstnání, ale dosud jsem nenašla svůj zdroj pasivního příjmu. Takže nezbývá, než zůstat pracovně aktivní a čekat na důchod nebo zázrak. Práce v kanceláři je zdrojem příjmů. Masírování přináší kontakt s pozitivně naladěnými lidmi, kteří si přijdou odpočinout. Duševně je to relax i pro mě, (fyzicky nikoliv).
Plavání s pidičlovíčkem je výrazně náročnější, byť jsem celý uplynulý školní rok strávila už na břehu. Zátěž plaveckých lekcí pro mě spočívá v psychické oblasti. Prcek miluje vodu, leč jeho kázeň v plavání je bídná a snaha nulová. Nepotápí se, neskáče do vody, nesnáší cákání vody do očí a nechce plavecké brýle (prý v nich „vypadá jako blbec“, jak v šatně u zrcadla zhodnotil) a ještě dělá blbosti. Někdy se snažím předstírat, že jsem neviditelná, jak se stydím.
Od září máme novou lektorku. Na první pohled ve mně závratné sympatie nevzbudila, ale samozřejmě o mě při lekcích nejde. Jenže můj synek dětsky otevřeně hlásá svou antipatii vůči ní. První lekci byl ze změny vykolejený a já musela potupně v úvodu hodiny přiznat, že se ani po třech letech pravidelné docházky do kurzů plavání nepotápí. Ale očekávanou změnu v přístupu k synkovi to nevyvolalo. Při cenách za plavací lekci by se mi vyplatilo chodit se všemi dětmi do aquaparku, alespoň bychom si to užili.
Minulý týden mi vnesl trochu naděje na plavecké lekce bez psychického teroru. Po mé dlouhém vysvětlování příslušných výhod si synek vzal plavecké brýle a i dokonce dvakrát sám potopil obličej. Naivně jsem očekávala, že lektorka ocení posun, aby byl motivován k další snaze. Nestalo se; jako by neudělal nic. Pochválila jsem ho alespoň já, i doma před nastoupenou jednotkou.
Tento týden šla na úterní plaveckou lekci jako doprovod babička, kterou jsem měla vystřídat. Cestou z práce jsem koupila sladkou „odměnu“ v očekávání, že se náš plaváček bude zase snažit. Šlo však o unáhlené rozhodnutí; přišla jsem do poloviny lekce, neplavec neměl ani mokré plavky, zato utíkal od bazénu, případně lezl pod stůl. Odmítal s novou lektorkou byť jen vlézt do vody. Babička se s ním celkem pochopitelně nedohadovala. Nakonec jsme záškodníka sice donutily přidat se k ostatním, ale nemělo to žádný význam, protože se lekce nikterak neúčastnil a lektorka ho víceméně ignorovala.
Vlastně se jí příliš nedivím, má na starost více dětí a není lehké jednomu potížistovi věnovat individuální péči. Nicméně tahle odpolední kombinace na mě bylo moc. Poslední pomyslnou kapkou bylo upozornění, že se s babičkou hlasitě bavíme a rušíme tím lekci, ačkoli jsme zdaleka nebyly jediné, kdo u bazénu konverzoval. Bezprostředně po lekci jsem opocená, frustrovaná a naštvaná sabotérovi domluvila přesun do jiného kurzu. Moje štěstí, že na suchu k této domluvě byla zrovna sympatická lektorka, která s námi plavávala v době, kdy se plavat učili větší děti.
Mimochodem, oba starší potomci uměli v pěti letech přeplavat malý bazén na délku. Pokud nebyli řádně zapřaženi, také v lekcích vymýšleli blbosti. Ale v závěru s nimi bohudík plavala jedna rázná žena, která výrostky úžasně zvládala. A ještě dokázala, že ji děti měly rády.
Na recepci jsme po dlouhém hledání přijatelných variant našli dvě příhodné lekce; sice s menšími dětmi a doprovodem ve vodě, zato snad s větší šancí, že se prcek opravdu naučí plavat. Jen kvůli mým časovým možnostem s ním bude do vody muset převážně babička. Pokud nebude moci ona, odejdu dřív z práce... A jsem zpět u původního problému: potřebuji míň pracovat, víc času na děti (a možná i sebe) a míň stresu. Jen dost pochybuji, že toho jsem schopná dosáhnout.
Každopádně alespoň stále pevně věřím, že příští léto prcek bude plavat.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDXC.
Nabyla-li jsem dojmu, že dříve mnou vykonávané „chlapské práce“ zvolna přešly na nejstaršího potomka, mýlila jsem se.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVIII.
V poslední verzi životopisu jsem uváděla stručné sdělení „zdravotní stav dobrý“. Jednalo se o nevědomou lež.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVII.
Řadu let byla pouhá účast mého drahého chotě spojována se zárukou dobrého počasí. Léta jsme se mýlili.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Soud rozhodne o kastracích pro změnu pohlaví, Piráti s tím v koalici neuspěli
Ústavní soud oznámí, zda operace zůstane podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko je jedna z...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Prodej bytu 4+kk, 100 m2, Ždánice, ul. Městečko
Městečko, Ždánice, okres Hodonín
3 500 000 Kč
- Počet článků 510
- Celková karma 12,85
- Průměrná čtenost 312x