Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

kOmický blog XXXIII.

Bourací víkend; příčka mezi kuchyní a spíží byla odstraněna za pomoci metrového kladiva. A stihli jsme i společenské vyžití u grilu.

V pátek večer nám kamarád dovezl kontejner na suť. Když couval náklaďákem do průjezdu z uzoučké silnice před domem, obdivovala jsem, jak se tam s velkým autem vejde. Ale když kontejner složil vedle hromady vybouraných vnitřností našeho domu, zdál se mi úplně malinkatý. Vtipný byl moment, kdy chtěl kamarád odjet a náklaďáček stojící v průjezdu nenastartoval. Naštěstí máme ze zimy bohaté zkušenosti se startováním přes kabely...

Celá sobota byla ve znamení bourání. Z hromady suti, která by vydala na přibližně 5 obdobně velkých kontejnerů, nakonec neubylo téměř nic. V mém trvajícím děsu z blížící se topné sezóny jsem manžela donutila vybourat příčku v kuchyni (což nesouvisí jen zdánlivě) a dělníci pokračovali s bouracími pracemi nad kotelnou a šatnou.

Před bouráním příčky jsem prostor zaplachtovala, abychom nezaprášili celou kuchyň. Rozebrali jsme vinylovou podlahu za příčkou, smotali podkladovou fólii a zakryly podlahu z obou stran zděné přepážky kartony. Zkoušela otlouct omítku, abychom zjistili, z čeho vlastně příčka je. Manžel se takovými zbytečnostmi nezabýval a rovnou vybouchal díru skrz zednickým kladívkem. Původně jsme měli v úmyslu zeď rozebrat, ale vůbec se nám to nedařilo. Záhy se muž vybavil obřím kladívkem (s metrovou násadou) a zeď prostě rozboural. Já pomáhala, vozila ven kolečka se sutí, a (když byla zeď nižší,) bourala jsem tím velkým kladívkem také. Šlo to poměrně rychle, za dopoledne byla celá příčka na hromadě na dvoře. V závěru s vybouráváním „pomáhal“ i prcek, hrozně ho bavilo bušit kladívkem do zbytků zdi. Přesně do chvíle, než se s ním praštil do ruky.

Po příčce zbyl po poledni jen žlábek v podlaze a dvě trčící trubky od odstraněného topného tělesa – prostor se pocitově hodně zvětšil. Problém s novým umístěním radiátoru se nám ale nepovedlo vyřešit. Zato jsem usoudila, že tento nepotřebný nainstalujeme do stávající koupelny, abychom v ní v zimě nemrzli. S tím mám bohaté zkušenosti ještě z panelákového bytu, kde jsme topení kdysi při rekonstrukci podcenili. Než dojde na úpravu této koupelny s divokou kombinací barev a obkladových materiálů, jistě tam radiátor dobře poslouží.

K obědu byly špagety. Odpoledne jsme čekali návštěvu na grilování, tak jsem nutričně hodnotným jídlem vyhlásila večeři. Děti si mohly vybrat, zda chtějí na těstoviny kečup a sýr nebo mák, nepřekvapivě zvítězila sladká varianta. Manželovi, který se zapomněl nasnídat, jsem slanou verzi obohatila o sýr a vejce, aby měl dost síly. 

Návštěvy jsou přínosné – jednak si u nich odpočinu, jednak vždy před jejich příchodem uklidíme. Děti porovnaly své pokojíčky, já vymetla právě probouranou kuchyň, stála podlahy mopem a umyla a vydesinfikovala koupelnu. Manžel s pomocí dětí zbavili dvůr povalujících se kartonů, obalů, kýblů a jiných stavebních odpadů… V zahradě jsme připravili sezení a gril.

Někteří pozvaní kamarádi se v průběhu odpoledne omluvili, jiní přišli večer neplánovaně na výzvu. Ráno jsem chystala populární špízy z kuřecího proložené klobáskou a slaninou. I když grilování je u nás čistě „chlapská“ práce, tentokrát byla přípravě na mě. U žhavého uhlí ale stál už manžel. Sešlo se několik rodin, seděli jsme venku dlouho do tmy. Děti moc neseděly, hulákaly na trampolíně. Až později se přesunuly dovnitř a hrály nějaké hry.

Venku bylo naštěstí stále teplo, vydrželi jsme asi do půl jedenácté. Špízy asi chutnaly, zůstal jen jeden. Jinak se opékaly špekáčky a grilovalo se maso, klobásky i sýr. Tradičně jsem špatná hostitelka, protože se obvykle zapovídám a nestíhám kontrolovat, komu co případně chybí. Manžel je v tomto směru mnohem lepší než já, ale byl zaměstnán u grilu. Naštěstí jsou naši kamarádi poměrně soběstační a neváhají se přihlásit nebo se obsloužit sami.

Další den ráno mi prcek uchystal překvapení. Volal mě na záchod… kde byla řádná potopa. Chvíli jsem přemýšlela, co tam kromě potřeby vyváděl. Zdroj jsem identifikovala poměrně záhy: v příčce částečně oddělující toaletu od koupelny je vývod vody na pračku i s ventilem. Nevím proč, v koupelně není jediná zásuvka. (Když si manžel zastřihává vousy, natahuje si k zrcadlu prodlužovačku.) Prcek ani nezapíral, prostě chtěl zkusit, co to dělá. A role toaletního papíru jde přece usušit.

Původně jsem na neděli plánovala plnění kontejneru sutí. Bohužel už nebylo kam plnit. Chvíli jsem se věnovala zahradě, česala jsem hrušky, sbírala popadaná jablka… a přemýšlela, komu zavolat, aby nám prořezal zanedbané stromy. Trochu se bojím, že stejně to zůstane na mě. Uřízla jsem alespoň dvě větve, které mi celé léto bránily v přístupu ke kompostu.

Manžel mě přišel upozornit, že se za námi staví kamarádi, co se v sobotu večer omluvili z grilování. Měli se synem fotbalový zápas v Rosicích. Strašně dlouho jsme se neviděli, letos s námi nebyli ani na vodě, stále jsme se míjeli, takže jsem měla opravdu radost. Původně chtěli pobýt chvilku a odjet, ale ukecali jsme je na oběd. Samozřejmě absolvovali prohlídku po domě i kotelně. Byli u nás někdy v dubnu, takže rozdíl ve stavu našeho příbytku byl značný.

Zůstalo nám kuřecí maso, takže jsem znovu nepatřičně zasáhla manželovi do jeho kulinářské činnosti a rychle ho naložila. Polévky jsme měli hodně (urodila se nám obří cuketa a krém z ní s trochou česneku a koriandru je velmi populární) a brambory jsme uvařili raději všechny, co doma byly. Puberťák – zahradník natrhal rajčata. Kamarádka mi pomáhala v kuchyni, chlapi rozehřívali gril a popíjeli nejdříve pivo a později burčák. Netradiční kombinace, zkoušet ji ale nehodlám.

Zpětně vidím neděli jako báječný odpočinkový den. Večer, když odjel manžel na hokej, jsem ještě vyžehlila, upekla buchtu z jablek, donutila děti k přípravě na pondělí, zorganizovala babičky k vyzvedávání prcka ze školky a posbírala v zahradě ořechy, (které mi děti bezostyšně neustále ujídají). Jen kamarád nepřijel pro plný kontejner; potíže se zády, s autem a koordinací všech povinností... Uvidíme, kdy ho nahradíme prázdným a hromada suti se začne zmenšovat.

Autor: Jana Kozubíková | pátek 14.9.2018 11:21 | karma článku: 10,29 | přečteno: 304x
  • Další články autora

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXVI.

Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.

17.4.2024 v 6:00 | Karma: 11,22 | Přečteno: 291x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXV.

S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.

14.4.2024 v 6:33 | Karma: 12,62 | Přečteno: 360x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXIV.

Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.

10.4.2024 v 20:00 | Karma: 12,29 | Přečteno: 507x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXIII.

Rybářské výpravy našeho nejstaršího potomka v kombinaci s pravidelným promítáním rodinných videí nečekaně vstupují do mých snů.

7.4.2024 v 7:00 | Karma: 11,94 | Přečteno: 325x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXII.

Zelený čtvrtek může být impulzem pro vaření špenátu, stejně jako predikcí barvy obličeje následující pátek.

4.4.2024 v 4:04 | Karma: 12,26 | Přečteno: 332x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma: 13,78 | Přečteno: 370x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXX.

Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.

25.3.2024 v 6:00 | Karma: 10,88 | Přečteno: 314x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIX.

Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.

22.3.2024 v 6:00 | Karma: 12,67 | Přečteno: 276x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVIII.

Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.

20.3.2024 v 22:00 | Karma: 12,63 | Přečteno: 362x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVII.

Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.

14.3.2024 v 20:31 | Karma: 14,25 | Přečteno: 339x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVI.

Poslední dny v zaměstnání byly náročné - zdaleka nejen pro usilovnou snahu dotáhnout rozpracované obchodní případy.

10.3.2024 v 18:00 | Karma: 15,62 | Přečteno: 380x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXV.

Po poslední zkušenosti s návštěvou divadla v doprovodu drahého chotě jsem se zařekla, že za kulturou budu vyrážet výhradně bez jeho splečnosti.

29.2.2024 v 6:00 | Karma: 13,62 | Přečteno: 386x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIV.

Pozvání na oslavu padesátin znělo jako fajn příležitost vidět kamarády z mládí a odít pohublou postavu do důstojeného hávu.

27.2.2024 v 6:00 | Karma: 12,06 | Přečteno: 375x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIII.

Jakkoli v práci aplikuji teorii přehledného nepořádku a úkoly řadím dle důležitosti, doma vynikám především v nekonečném řetězení činností v marném úsilí o optimalizaci.

22.2.2024 v 12:00 | Karma: 11,65 | Přečteno: 331x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXII.

Zahajovat třetí pracovní poměr za sebou s počátkem března je zajímavá náhoda (nebo projev nedostatku fantazie).

20.2.2024 v 6:00 | Karma: 12,82 | Přečteno: 323x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXI.

Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.

12.2.2024 v 12:00 | Karma: 12,39 | Přečteno: 388x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXX.

Brzké ranní vstávání předchází pozdním odchodům. Tato věta bohužel nepopisuje prevenci, ale časovou souslednost.

3.2.2024 v 8:00 | Karma: 11,01 | Přečteno: 357x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXVIII.

Po sobotních osmi ranních kilometrech v mrazivém lese jsem byla psychicky připravena čelit domácím výzvám.

31.1.2024 v 8:00 | Karma: 13,26 | Přečteno: 372x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXIX.

S potomky třetím rokem rozdělené mezi základní školu a čtyřleté gymnázium, vnímám prohlubující se nesoulad ve vývoji požadavků na jejich žáky a studenty.

31.1.2024 v 5:30 | Karma: 13,23 | Přečteno: 373x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXVII.

Uzené se zelím a bramborovým knedlíkem mám spojené se svátečními obědy u babičky; aktualizace rodinné tradice ale pravděpodobně nemá šanci na úspěch.

25.1.2024 v 12:00 | Karma: 15,12 | Přečteno: 377x | Ona
  • Počet článků 507
  • Celková karma 12,77
  • Průměrná čtenost 314x
Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Seznam rubrik