kOmický blog V.
Předevčírem jsme vybírali barvu na rámy oken, ale výroba obvykle trvá kolem 6ti týdnů. Omítka v pokojích je víc otlučená než obnovená. Při bližším prohlížení vyvstává otázka, proč někdo maže 3 mm štuku na ohavný starý váleček z šedesátých let minulého století. Potěmkinova vesnice? A dělníkům to strašně všechno trvá…
Mamince jsem koupila novou rychlovarnou konvici. Stará, která tekla při množství vody překračujícím 2 hrnky, mi lezla na nervy. Nová je krásná, keramická, sofistikovaná. Jen jsem s ní včera po vyzvednutí v Mallu pobíhala po obchodech, dvě tašky přes ruku a prcka za ruku a vybíraly jsme s dcerou dárky na dětskou narozeninovou oslavu. (Prcek se průběžně ztrácel a vynořoval mezi regály, občas něco menšího srazil vozíkem, ale naštěstí nespáchal žádné větší škody. Hlavně se nezabývat tím, co si o nás myslí okolí).
Po dvou hodinách už jsem měla všeho dost. Dárky pořízeny, i když neodpovídaly zcela mojí představě. Kromě toho stelivo pro morče, sépiové kosti pro šneky, žvýkačky pro prcka… a na máslo jsem zapomněla.
Plány na víkend byly rodinné. V pátek mají děti oslavu u kamarádů, budou tam všichni tři a jen prcka si večer vyzvednu. Sobotu a neděli bych ráda věnovala dětem, aby pro ně víkend neznamenal vždycky jen práci nebo přečkávání u babiček. Stejně aktuálně na domku nic nezmohu a práce na zahradě teploty blízké nule znemožňují.
K svátku jsem manželovi objednala kotoučovou pilu.
Sobotní denní teplota: -5°C. Starší děti oslavu a noc u kamarádů přežili a manžel je dopoledne vzal vyblbnout do Jumpparku. Aby to výškově podlimitnímu prckovi nebylo líto, beru ho do Modelového světa na vláčky. Nejvíc ho tam baví autodráha. Nejstarší syn před 10 lety k Vánocům autodráhu dostal a na 12 m2 jejich pokojíčku byla poskládaná asi 5x. Snad ji v bednách časem najdeme.
Kulturně-sportovní vyžití potomků následoval společný přesun do Omic. Po dlouhé době všichni spolu. Skoro. Manžel odjel na odpolední hokejový zápas vybaven čokoládovou tyčinkou místo oběda.
Při koupi domu jsem vyhrožovala, že přikládat do kotelny po schodech-neschodech rozhodně chodit nebudu. Jenže vnitřní teplota +9°C jinou možnost neskýtala. Děti jsem oblečené a zbavené bot uložila do postele pod dvě deky a nakázala jim pustit si pohádku na notebooku. Neprotestovaly ani chviličku. V manželově hubertusu podvlečeném prošívanou vestou jsem přikládala každých 20 minut, přičemž při slézání přes konstrukci z fošny a zelinářské bedny jsem musela dávat pozor, abych si hubertus nepřišlápla.
Uvařila jsem polévku, rýži, brambory a maso se sladkokyselou omáčkou ze zásob ve spíži (mimochodem aktuálně asi nejlépe vybavená místnost v domě). Rýži a brambory vařím skoro vždycky, kluci preferují rýži a dcera ji odmítá pozřít.
Odpoledne se teplota uvnitř vyšplhala na závratných 16°C. Venku ovšem byla pekelná zima. Manžel se vrátil z hokeje (čestná remíza 3:3), poobědval a šli jsme spolu protahovat kabely do dětských pokojíků. On v pokoji, já na půdě. Bohužel v přestavovaném křídle našeho domu se netopí. Není čím. Měla jsem rukavice, ale i tak jsem nebyla schopná popisovat klubka drátů, jak mi zimou znecitlivěly ruce. Ve volných chvilkách – například když šel manžel přikládat – jsem v rekognoskovala podkrovní terén a pytlovala odpad. Ne každý má na půdě samostatně stojící rohovou vanu naplněnou po okraj školními sešity, starými kazetami, rozbitými autíčky, zlomenými CDčky a sešmajdanými botami. My ano. Naplnila jsem 3 pytle papírů a dva rozbitých hraček, PET lahví a jiných věcí určených k likvidaci. Zdaleka jsem s úklidem neskončila, ale ve snaze nezmrznout jsem po protažení a smotání třinácti kabelů z půdy utekla. Pokračovat budu příště.
Večer jsem kategoricky odmítla pořídit na domek kočku. A pak nás manžel hodil zpět do tepla bytu k mamce. I když nejmenší z dětí několikrát navrhovalo, abychom na domečku spinkali všichni. Neděle byla vzhledem k trvajícímu mrazu bez stavebních a úklidových prací.
Překvapivě následoval další týden strávený v odluce. Žádné zásadní události neproběhly, jen roztál sníh. Požádala jsem o úvěr ze stavebního spoření.
Víkend byl zpola rodinný (oběd u manželových rodičů, velké děti na škole animace, Morava 360° na hvězdárně), zpola pracovní. V neděli jsme převezli poslední zbytky věcí z bytu na domek a zaskládali poslední dosud prázdnou místnost – koupelnu. Tedy tu nedokončenou, kterou jsem původně vzhledem k absenci podlahy považovala za nevyužitelnou. Manžel kreativně umístil na zem laminové police, po kterých lze chodit.
Kromě kol, pytlů s oblečením (co je jednomu chlapečkovi malé a druhému velké), bot (včetně pěti párů pohorek stejné dětské velikosti) a sedmi párů lyží jsme dovezli i cyklistické helmy, dřevěný stůl, pracovní ponk se svěrákem a jeden poslední regál.
Nabídla jsem se, že ho složím, vybrala místo uprostřed chodby (nikde jinde už nebyl metr dvacet místa), přičemž se mi povedlo při zasouvání kovových profilů do sebe proříznout si prst. Náplast jsem nenašla. Ale regál byl sestrojen a během pouhých 20 minut i zaplněn.
Když už se (konečně!) trochu zvedla venkovní teplota, prověřili jsme dámský rýč Fiskars, který dostal manžel od rodičů k svátku. Synkovi i mně vyhovuje, on ho nezkoušel. Společnými silami jsme poryli jeden záhon. Otázka je, co na něj dáme… a zda vůbec něco vyroste. Ale alespoň první krok jsme učinili.
V pondělí jsme s manželem naložili do multivana palmu a převezli ji po čtvrt roce z mojí provozovny masáží. Snad naši nestandardní péči přežije, zatím jsme odřízli 4 listy. Snad zima už přejde, dělníci dodělají pokoje, schválí nám dotaci na tepelné čerpadlo a konečně se přestěhujeme všichni.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVIII.
V poslední verzi životopisu jsem uváděla stručné sdělení „zdravotní stav dobrý“. Jednalo se o nevědomou lež.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVII.
Řadu let byla pouhá účast mého drahého chotě spojována se zárukou dobrého počasí. Léta jsme se mýlili.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
V Magdeburgu vichr strhl skákací hrad do Labe, šest dětí se zranilo
V německém Magdeburgu v neděli poryv větru strhl do Labe skákací hrad, na kterém se bavilo několik...
Ruští úředníci utíkají z Ukrajiny, nedočkali se slíbené raketové kariéry
Ruští úředníci, kteří v počátcích invaze odešli na výzvu Kremlu pracovat na okupovaná území na...
Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma
Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 509
- Celková karma 12,91
- Průměrná čtenost 312x