Pondělí 1. června 2020, svátek má Laura
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 1. června 2020 Laura

kOmický blog CLXXIV.

5. 04. 2020 21:45:17
Dny pracovního volna slouží k odpočinku a regeneraci. Pokud by na tom zaměstnavatel trval, budu záhy propuštěna pro hrubé porušování pracovní kázně.

Na víkend a odpočinek se vždycky naivně těším. Bohužel si naprosto neumím plánovat volný čas tak, aby v něm volno zůstalo. Týden sice končí, odpočinek se ale bohužel nekoná. Vinit z toho mohu výhradně sebe. V podvědomí mám nekonečný seznam činů, které je třeba vykonat.

Vzhledem k aktuální nemožnosti setkávání v hojnějším počtu, opékali jsme v pátek večer za domem špekáčky v úzkém pětičlenném rodinném kruhu. Respektive - všichni opékali, zatímco praštěná matka s nůžkami v ruce celkem zbytečně dokazovala dětem, že hromadu ořezaných větví JE možné zpracovat. Hmotu sporé hromádky klacíků přibližně stejné délky - vytvořené dětmi za týden - téměř zdvojnásobila. A vyrobila si nepochopitelně puchýř na prostředníčku.

Naštěstí na mě jeden špekáček zbyl a při jeho konzumaci a popíjení piva z plechovky jsem mohla s manželem a nejmladším potomkem svorně koukat do žhnoucích uhlíků. Ohniště doutnalo i dlouho poté, co jsme se odebrali domů. Manžel je později šel uvědoměle zalít vodou, aby zamezil případnému požáru. Při té příležitosti omylem zavřel v zahradě kocourka, který tak byl nucen v chladné noci kempovat venku.

V sobotu ráno jsem šelmičku zachránila. Zatímco se kočičí chlapeček uchýlil do pelechu, vyrazila jsem znova na zahradní misi. Za dopoledne byl zbytek větví zlikvidován. Zůstala sporá hromádka drobných větviček, kterou jsme později večer s prckem ještě spálili. Větší děti, které se před polednem vyhrabaly z peřin, proskákaly s malým bratříčkem část dne na trampolíně, což jejich matku vedlo k úvahám o příznivém vlivu koronapráznin na soudržnost potomstva.

Další osobní misí bylo sázení stromků. Babička formálně věnovala manželovi k svátku mišpuli, rakytníky a sadbové bramobory. Hlízy byly umístěny do sklepa k naklíčení, ale stromkům jsem v souladu s návodem vykopala jamky, prolila je množstvím vody a následně je - za desetiminutové tatínkem nařízené podpory dcery - zasadila do země. Bohužel keříky poněkud křivě.

V mezidobí jsem uvařila oběd, abych se odpoledne mohla věnovat plení záhonků. S touto činností mi celkem statečně pomáhali synové - nejmladší poměrně dlouho a ne příliš účinně, starší naopak nedlouho, leč intenzivně.

Tatínek v čase našeho zahradničení obkládal na toaletě. Touto činností mě hodně příjemně překvapil; domnívala jsem se, že odzkoušení nové řezačky, (kterou obdržel rovněž jako dar v prosinci), zůstane ne mně. Práce to nebyla jednoduchá, neboť bylo třeba hodně přiřezávat a kreativně pracovat s nerovnostmi zdí.

Jako obkladač pracoval i další den, stejně jako já prodlévala na zahradě. Od pletých záhonů je krásný výhled na hromady stavebního materiálu. Při poměrně duševně nenáročné činnosti jsem tak měla možnost přemýšlet, proč jsme na toaletě nepostavili zeď z celých tvárnic, které stále leží na zahradě... a lepili ji z dolámaných ytongů per partes (řešení nenalezeno).

Stejně tak dobrý byl výhled na děti, které dostaly od otce náročný úkol - uklidit zadní část zahrady před naším chatrným chlívkem. Původně to vypadalo, že se tato činnost očekává ode mě, což mě poněkud rozladilo. Potomci odstranily cihly a další nepořádek a kout skutečně významně prohlédnul. Pouze v místech bývalého kurníku tráva neroste. Nejspíš najdu v zahradním přístavku travní semínka a pokusím se holou plochu zazelenit.

Roli zahradníka jsem pouze krátce prostřídala s rolí kuchařky, abych z mrazáku spotřebovala suroviny na rybí polévku a posledního zmrzlého cejna. Jeho pozůstatky jsem dojídala ještě v úterý. V neděli večer mě trochu bolela záda a hodně kolena.

Na konci víkendu byly na toaletě téměř obložené tři stěny a záhonky v zahradě byly skoro připraveny poskytnout prostor letošní úrodě. Jen já v pondělí do práce nastupovala duševně mírně odpočatá, leč fyzicky zcela vyčerpána.

Autor: Jana Kozubíková | neděle 5.4.2020 21:45 | karma článku: 11.94 | přečteno: 240x

Další články blogera

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXXIX.

Opět zjišťuji, že jediná cesta, jak se vyhnout zklamání, je nemít očekávání. Nikoli očekávání přehnaná, ale naprosto žádná.

27.5.2020 v 20:54 | Karma článku: 12.89 | Přečteno: 261 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXXVIII.

Občasné názorové neshody rodinného i partnerského formátu nám umožňují dostatečně ocenit řídké okamžiky myšlenkového souznění.

24.5.2020 v 22:58 | Karma článku: 15.70 | Přečteno: 311 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXXVII.

Je třeba dávat si pozor na vlastní přání, a to zdaleka ne pouze na přání tajná. I vyslovená se mohu splnit, leč rozsah může být nečekaný.

19.5.2020 v 20:24 | Karma článku: 13.44 | Přečteno: 342 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXXVI.

Výkopové práce jsme naplánovali, zrušili, zrušení dementovali a následně realizovali. Údajně to byl můj nápad, což jsem až do vlastnoručního přemístění přibližně kubíku zeminy a písku naprosto netušila.

12.5.2020 v 19:12 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 292 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Rodino, sociální pracovnice, vysvětlete mi to

Když se ztratí dítě, obzvláště malé miminko, nikoho to nenechá chladným. Určitě nejsem sama, kdo na ně neustále myslel a doufal, že strašná událost bude mít dobrý konec. Naděje umírá poslední...

1.6.2020 v 3:57 | Karma článku: 25.64 | Přečteno: 643 | Diskuse

Hana Bočková

Moje první první svatba

Svatba s nadhledem, pohledem pod drobnohledem, vzhledem i dohledem dalekohledem pod Nejvyšším vhledem...

31.5.2020 v 18:52 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 168 | Diskuse

Vladimíra Frančáková

Nutnost soustředit se

Deníčku můj, myslím, že už dávno víš, jak ráda ti vyprávím. Ať už je to jakkoli. Ale jednu věc jsem ti za tu dobu neprozradila. A to, co je nejhorší. Ze všeho nejhorší je vždy nějak začít.

30.5.2020 v 8:07 | Karma článku: 7.20 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jitka Štanclová

Tak jak je to vlastně s tou podprsenkou?

Nosit, či nenosit. To zní dokonce jako známé "být, či nebýt". Toť otázka! Ale odpovědi se dočkáte, hlavně vy, milé dámy. Slibuji.

28.5.2020 v 14:14 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 921 | Diskuse

Edna Nová

Randění v padesáti

Má padesátiletá máti se zaregistrovala na seznamce. Tudíž Edna Bedna přináší bravurní reportáž o “zachovalých babičkách, jež randí jak o život“.

28.5.2020 v 12:49 | Karma článku: 36.28 | Přečteno: 1896 | Diskuse
Počet článků 196 Celková karma 13.13 Průměrná čtenost 332

Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Astronauté z Crew Dragonu jsou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice

Americká soukromá loď s lidskou posádkou Crew Dragon se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a astronauté...

Museli jsme prodat chalupu. Dcera se rozvádí a potřebuje peníze, říká Žilková

Veronika Žilková opustila minulý měsíc v Izraeli svého manžela Martina Stropnického a vrátila se do Česka. Její maminka...

Vodafone měl masivní výpadek. Hodiny nefungovaly prakticky žádné služby

Lidé po celém Česku zaznamenali ve čtvrtek odpoledne výpadky služeb Vodafonu včetně bývalých služeb UPC, ať už šlo o...

Monika Bagárová porodila. Dcera dostala jméno po mamince Muradova

Zpěvačka a porotkyně SuperStar Monika Bagárová (25) je maminkou. Se šťastnou novinkou se pochlubila fanouškům na...

Na největší stavbě v Minecraftu pracuje 400 lidí již skoro devět let

Project Greenfield je jedním z největších fanouškovských projektů v počítačových hrách vůbec, jeho cílem je postavit v...