Čtvrtek 27. února 2020, svátek má Alexandr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 27. února 2020 Alexandr

kOmický blog CLVIII.

17. 01. 2020 5:22:24
Během jednoho velmi společenského týdne lze snadno stihnout dodatečné Vánoce s rodinou, svatbu manželova kolegy i oslavu narozenin vlastní neteře.

Moje maminka strávila prakticky celý závěr roku na chatě se svými sourozenci. Na vzájemné předávání vánočních dárků došlo až po Třech králích, kdy ostatní většinou likvidují opadanou soušku. Babiččin umělý stromeček naštěstí jehličí nepouští.

Naše rodina se dostavila v plném počtu. Dcera (po pár nezbytných komentářích a protočení očí) vyzvedla malého bratříčka ve školce, starší bratr přijel z domova s avizovaným zpožděním. Manžel a já jsme cestou zakoupili komponenty k výrobě dalšího domácího svítidla a přiběhli s dary a dvacetiminutovým zpožděním. Sestra se všemi dětmi již byla přítomna, zatímco švagr pracovně prodléval kdesi na severu.

Stalo se rodinnou tradicí, že si se sestrou nedáváme vánoční dárky, ale sváteční období využíváme k nápravě narozeninových restů, ke kterým došlo v průběhu roku. Dary za poslední kvartál obdrželi 4 z 5ti našich rodinných příslušníků. My naopak předali dary všem sestřiným dětem, přičemž opožděný prezent k červencovým narozeninám mladšího synovce byl vydáván za dar k aktuálnímu svátku. Starší syn mé sestry a neteř si příchod na svět načasovali lépe a jsou tak pravidelně obdarováváni "in-time".

Setkávání u babičky oceňují nejvíce dva nejmenší účastníci, kteří si při hraní výborně rozumí. Větší děti prožívají složité období přerodu v dospěláky a mají bohužel málo společných zájmů; na kladném vztahu k babiččiným šátečkům z lístkového těsta se však dokonale shodnou.

V sobotu byl manžel pozván kolegou na svatbu. Vyjížděli jsme na čas, abychom parkovali kilometr od radnice a na obřad doběhli (za významného pozvedávání obočí personálu úřadu) ve chvíli, kdy oddávají vznášela rozhodující otázku. Oba snoubenci odpověděli kladně; při známém termínu narození potomka nikdo jiný výrok ani nečekal. A ačkoli prostředí sálu s ohavným barokním obrazem navštěvuji každoročně pracovně a měla bych být otrlá, dojalo mě to.

Dokonce více než zjištění učiněné na večerní oslavě, že máme věkově blíže k rodičům snoubenců než k čerstvě sezdanému páru. Manžel se bavil, já spíše pozorovala dění - a šaty přítomných dam; přiznávám. Přistihla jsem se rovněž, jak na prezentovaná očekávání páru "v očekávání" nahlížím se značnou dávkou skepse. Nevěsta jistě ještě netuší, že rovnoprávnost končí narozením prvního dítěte. Ale životní zkušenosti jsou nepřenositelné a mít iluze je hezké... Po dvou vodách, jedné kávě a čtyřech hodinách pobytu jsem veselého manžela (po pěti pivech) odvezla domů.

V neděli náš vrcholně společenský týden zakončila oslava osmnáctin. Od rána mi - při dlabání otvorů do trámku a jeho natírání lazurou - v hlavě probíhala retrospektiva: prvních kontaktů s pidičlovíčkem, s první rozpravy, pár společných prázdnin a výletů...až po představení urostlého přítele. Neuvěřitelné, že jsme první zástupkyni nové generace v rodině vítali tak dávno. Večer, kdy jsme s nastávajícím dědečkem netrpělivě čekali na zásadní zprávu, si vybavuji velmi živě.

Přijeli jsme pozdě, neb bylo třeba doma vyhladit schnoucí omítku. V souladu s domluvou jsme předávali velkou kytku, lahev a malou obálku. Společně se dvěma babičkami a jedním dědečkem oslavenkyně jsme zdolali šumivé víno a piškotový dort. Nad chlebíčky a roládou pak zúčastnění probírali příhodná témata jako nevolnost čtyřnožců při cestování, zatímco zástupci zmíněných se proháněli do domě nebo spali pod gaučem.

Cestou zpět jsem drahého manžela vyložila s hokejovou výbavou u stadionu a svoji maminku u domu. Cvičně jsem doma namasírovala kamarádku a její dceru, nakrmila naše děti, (které evidentně pozřely málo chlebíčků), přetřela trámek a odpadla. Po všech společenských událostech týdne ve mně - možná trochu překvapivě - zůstal nejsilnější pocit, že mi strašně chybí táta.

Autor: Jana Kozubíková | pátek 17.1.2020 5:22 | karma článku: 11.79 | přečteno: 276x

Další články blogera

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXVI.

Mrzí mě, že nejsem ledním medvědem. Zimní únavu bych mohla zahnat dlouhým zimní spánkem a zásoby uložené energie by byly naprosto žádoucí.

23.2.2020 v 21:27 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXV.

Občasná péče o květiny je ideální koníček pro kultivovanou majitelku menšího panství; provozuje se výhradně v pracovních rukavicích, flanelové košili a slaměném klobouku.

15.2.2020 v 19:00 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXIV.

Chlapečci zřejmě přicházejí na svět s opcí na doživotní status dítěte. Kdo si hraje, naštěstí alespoň nezlobí.

9.2.2020 v 19:09 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 320 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXIII.

Letošní zima se zatím v našich končinách příliš nepředvedla, navzdory počasí jsme se rozhodli věnovat zimním sportům.

4.2.2020 v 17:17 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 294 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Jak se z muže stal esoterický guru

To vám jednou domů dorazí muž a praví: “Přemýšlel jsem.” Uštěpačně prohodím: “Nepovídej!” A on spustí svou řeč, během které bych jej nejradši zastavila a znova nahodila do jeho obvyklého módu “cynického dobráka”.

27.2.2020 v 12:32 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 717 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Sen o guru, o cvičení a o sexu...

Co se stane, když čtu blogera, přemýšlím o problémech v domovech důchodců, myslím na sex a nemám nové plavky na plavecký kurz? Že je to nemožná kombinace? Můj mozek to vše zašmodrchá... a vyplivne takový sen. Doporučuji číst vsedě.

27.2.2020 v 5:00 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 519 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXVI.

Mrzí mě, že nejsem ledním medvědem. Zimní únavu bych mohla zahnat dlouhým zimní spánkem a zásoby uložené energie by byly naprosto žádoucí.

23.2.2020 v 21:27 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 280 | Diskuse

Ivana Dianová

Obtížný žák

Rozbité brýle. Už druhé tento měsíc. Takže další budou bez účasti pojišťovny. To bude pálka. „Martine, co jsi zase dělal?“ Eva naštvaně pozorovala svého sedmiletého syna, jak se mlčky kroutí a rozpačitě pomrkává.

23.2.2020 v 14:02 | Karma článku: 33.12 | Přečteno: 1392 | Diskuse

Klára Žejdlová

So naked…

...tak nahá... Nebo spíš vysvlečená...z ochranných vrstev mé duše. Právě tak se cítím při psaní tohoto blogu, který napsat musím, ale ve kterém se zcela obnažím a napíšu něco, co o mě ví jen málokdo.

22.2.2020 v 13:47 | Karma článku: 31.80 | Přečteno: 1365 | Diskuse
Počet článků 173 Celková karma 13.21 Průměrná čtenost 333

Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Češi začínají panikařit. Vykupují těstoviny i čističe, klidně i za 20 tisíc

Část regálů v prodejně Lidl na pražské Zbraslavi je poloprázdná. Lidé vykoupili konzervy s gulášem, ale také některé...

Vždycky jsem byla obdařenější prsatice, směje se Lucie Benešová

Chtěla domek na Sicílii, ale nakonec si pořídila hezké místo pro stavbu v Jizerských horách. „Mám plno plánů, pořád...

Hospody, kolo a památky. Orlando Bloom si v Česku užívá se psem i snoubenkou

Orlando Bloom (43) natáčí v české metropoli seriál Carnival Row. Kromě herectví se tu nejčastěji věnuje svému psovi,...

Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu

Se ženou jsme byli svoji téměř deset let, když jsme se konečně stali rodiči. Žena dlouho nechtěla, já bych byl otcem...

Bolek Polívka se opět oženil. Vzal si matku svých tří dětí

Bolek Polívka (70) s oblibou říkával, že každé z jeho dětí si zaslouží mít vlastní matku. Neplatilo to jen u jeho...