kOmický blog XXXXXXXVIII.

1. 02. 2019 6:56:35
Střídavé péči babičky a maminky o nemocného pětiletého chlapečka, který nedobrovolně přišel o první zub a který z nepochopitelných příčin touží po Titanicu.

Vytržením nemocného zoubku problémy našeho malého synka bohužel neskončily. Zmizel otok na tváři, zato se zintenzivnil kašel, stoupla teplota a přidala se urputná rýma.

Večer jsem se po zmrzlé silnici mlhou prokousala domů ve čtvrt na deset. Prcek s horečnatým výrazem se mě mezi záchvaty kašle zeptal, jestli mám Titanic. Přislíbila jsem ho, pokud si zub nechá ošetřit. Ačkoli při trhání zoubku nejevil požadované známky statečnosti (držel ho tatínek, zdravotní sestra i lékař), byl přesvědčený, že si odměnu zaslouží. Celý den jsem byla v práci a celý večer jsem masírovala, na obstarávání populárního plavidla jsem již kapacitu nenašla. Stále jeho fascinaci potopenou lodí nechápu.

Se spánkem vyvstal problém, nejmladší potomek obvykle spává v pokoji se starší sestrou; leč ta prodlévala na soustředění Vysočině. Noc jsem proto strávila v dceřině posteli, ale nenaspali jsme toho mnoho; nosila jsem čaje, kyblík na zvracení, kapky na kašel.

Díky tomu jsem (v bdělém stavu ležící) zjistila, že mám v celé rodině absolutně nejhorší (a nejstarší) matraci. Manželovi jsem před lety koupila novou místo jeho staré proležené; byla drahá i ve slevě. Tenkrát jsem doufala, že chotě napadne mi tento čin oplatit. Nenapadlo, pouze výškový rozdíl našich lůžek přibližně po půl roce vyrovnal podložením mého roštu.

Další den jsem prcka hlídala opět babička. Pracovní dobu jsem prozívala, následně jsem se stavila MHD pro věšák a autem pro synka. Večer jsme byli s klukama doma v Omicích sami, manžel odjel na služební cestu. Starší syn ochotně smontoval několik kovových dílů, abychom mohli kulturně věšet svršky v předsíni. Dosud jsme používali pouze nábytkové šroubky (původně držící pohromadě kuchyň) aplikované za tímto účelem v bočnici naší velkoobjemové skřínky na nářadí v předsíni.

Prckův zdravotní stav se zdál večer o trochu lepší. Už se nedávil a neblinkal, i zvýšená teplota ustoupila. Nejvíce potomek pookřál, když jsem slíbila, že může spát se mnou v ložnici (a tajně jsem doufala, že už opravdu nebude zvracet; což se mu skoro povedlo).

Uprostřed týdne jsem zůstala s pacientem doma, babička nemohla hlídat. Pubertální bratr sice krátce protestoval, že bude muset ráno jet autobusem, ale podřídil se. Navzdory dovolené jsme vstávali brzo. Abych využila volný čas, převlékla jsem všechny postele a vyprala povlečení (včetně přehozu, na kterém spával pes). S prckem jsme společně vyčistili klec morčatům; dcera to před odjezdem zjevně z nějakých objektivních důvodů nestihla.

Z krabice od věšáku jsme za pomoci izolepy vyrobili alespoň provizorní Titanic délky půl metru. Ani jsem netušila, kam naše kreativita sahá. V mezičase jsem uvařila oběd, ale pacient jídlu moc nedal. Následoval výlet k mojí zubařce. Potřebovala jsem opravit výplň a současně jsem chtěla synkovi názorně demonstrovat, že není nutné na křesle křičet, prát se ani kousat. Moc zájmu o mé ošetření však nejevil, hrací kostky ho zaujaly mnohem více.

Odpoledne jsem vytřela podlahy a trochu uklidila staršímu synovi v pokoji; jeho systém krabic volně rozestavěných v prostoru mě dost rozptyloval, stejně jako systém ukládání špinavých ponožek a čistých triček. Později to komentoval slovy: „Ty ses doma nudila?“ leč v mnou započatém díle nepokračoval. Následoval dotaz, kdy bude mít dopletený svůj zelený puff. Stihla jsem to ještě večer, kolem deváté jsme ho společně naplnili. Ale kvůli silné těžké přízi mě to stálo bolavý loket a biceps.

Kašlajícího synka jsme po krátké poradě s manželem nechali spát v ložnici na rozkládací posteli, neboť toto umístění přináší všem přítomným nejméně stresu. Před usnutím jsem učinila zajímavý závěr, že dovolená strávená doma je jediný způsob, jak docílit, že mám za úklid zaplaceno.

Autor: Jana Kozubíková | pátek 1.2.2019 6:56 | karma článku: 10.55 | přečteno: 280x

Další články blogera

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXXX.

Uplynulý víkend vstoupí do historie našeho omického bydlení jako jeden z těch, kdy se toho opravdu moc neudělalo.

7.2.2019 v 14:35 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXXIX.

Měsíc bez kávy a alkoholu mám úspěšně za sebou. Nejednalo se o novoroční předsevzetí, (která zásadně nedělám), ale o předvánoční rozhodnutí.

4.2.2019 v 12:43 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 343 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXXVII.

Začátek týdne bez dcery, která odjela na Vysočinu tančit. A bez psa, kterého jsme k manželově nemalé radosti vrátili téměř uzdravené babičce.

31.1.2019 v 14:22 | Karma článku: 10.13 | Přečteno: 256 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Když se k vám nastěhuje Ježíš

Když se k vám nastěhuje Ježíš aneb o soužití dvou párů v jednom ne úplně malém bytě aneb strasti a slasti

16.2.2019 v 7:29 | Karma článku: 30.54 | Přečteno: 2129 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Prý moje články nenapojují, a tak to musím napravit. (1/2) sobotní...

Dcera pravidelně čte vše, co vyplodím. Ale od té doby, co randí, tak nějak nemá čas. Tuhle mi ale poslala pár vět na opravu. Opět začala číst. Ona má ráda Luciuse a vše o něm. Po kom to dítě asi je. Našla mezírku mezi příběhy.

16.2.2019 v 6:00 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 180 | Diskuse

Klára Dvořáková

Chlupatý tablety - povídka

Objednala si ty modrý kosočtverce. Stálo to takový prachy, a teď jí je celníci chtějí poslat do drtičky nebo co... Tomu se musí zabránit!

15.2.2019 v 8:05 | Karma článku: 20.48 | Přečteno: 642 | Diskuse

Ivana Lance

Velký talent má Kanadsko-Americký kouzelník Shin Lim,

který ke svým trikům používá karty. Jeho láska k magii začala tehdy, když mu jeho starší bratr ukázal jednoduchý trik a neřekl mu, jak trik udělal. Doporučil mu, aby se podíval na You Tube,

14.2.2019 v 23:11 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 135 | Diskuse

Marika Moserová

Žena za volantem

Jsou auta řízená ženami skutečně auty bez řidiče? Hluboce s tímto tvrzením nesouhlasím. Tu a tam však zapomenu zatáhnout ruční brzdu. A pak už jen pozoruji, jak auto bez řidiče pomalu couvá do sousedova naleštěného Mercedesu.

14.2.2019 v 15:54 | Karma článku: 22.44 | Přečteno: 709 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 11.61 Průměrná čtenost 331

Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Najdete na iDNES.cz