kOmický blog LXV.

4. 01. 2019 13:44:48
Mezi svátky je dobré v zaměstnání dodělat co nejvíce restů. Ve volném čase mohu namasírovat pár příbuzných, objet nějaké návštěvy a pochlubit se dosaženými úspěchy, jsou-li jaké.

Mezisvátčí jsem trávila v práci. Zčásti dobrovolně, protože celodenní dohadování puberťáků je poněkud vysilující, částečně i z nutnosti, neboť konec roku a měsíce přináší řadu činností, které je nutné vykonat.

S kamarády jsme se domlouvali na relaxační návštěvu saunového světa, na kterou jsem se - navzdory vánočnímu obžerství na postavě znatelném - opravdu těšila. Ale pro nejrůznější zdravotní komplikace na obou stranách na ni nedošlo. Od té doby hloubám, do kterých městských lázní uteču rozehřát ztuhlá záda.

Při rodinné návštěvě u naší maminky se švagr zeptal, co máme na baráku nového. Jeho zájem je pochopitelný, jelikož to byl on, kdo s námi absolvoval druhou a dosti zásadní prohlídku nemovitosti před její koupí. Moje odpověď ovšem zněla: „Plíseň v synkově pokoji“.

Při jedné z invazních návštěv puberťákova pokoje vyprovokované poznámkou, že nemá ponožky, jsem pod stolem našla dva páry fusaklí, papíry od mikulášských sladkostí, dárkovou tašku, batoh... a plíseň na tapetě. Původně jsem chtěla jen náležitě demonstrovat, že jeho nedostatek potahů na dolní končetiny není způsoben mojí vinou, jelikož prádlo pravidelně peru.

Na ponožky jsem záhy zapomněla, když jsem odstrkovala stůl, improvizovaný noční stolek i postel a za pomoci chirurgické rukavice, hadru a lahve octa (a v závěru i smetákové tyče, protože za postel jsem nedosáhla) nechtěný porost ze zdi odstraňovala. Jsem si plně vědoma, že SAVO proti plísni působí účinněji, bohužel bych jím odstranila nejen ji, ale i barvu z fototapety, což mi bylo líto. Octovou očistu jsem po dvou dnech ještě opakovala a syn pravidelně zapíná větrák, aby zdivo trochu usušil.

Zůstává pro mě záhadou, proč nám zelená zrovna bytelná zeď sousedící se zastřešeným (a tudíž poměrně suchým) průjezdem. Každopádně stavební zásahy k řešení tohoto problému přichází v úvahu nejdříve na jaře.

Dalšími pokroky na domě jsem se během návštěvy snažila ohromit maminku, která nedokázala pochopit naše svátky v sevření banánových beden. (Kam ale s nimi, když šatna nemá dveře a skříní máme poskrovnu?). Nově vybourané a osazené dveře do spižírny a téměř funkční obývací pokoj považuji za úspěch, byť draze zaplacený rodinnými předvánočními rozbroji.

Zřejmě jsem alespoň vzbudila její zvědavost, neboť další den projevila zájem se k nám osobně podívat. Po poledni absolvovala návštěvu u mé starší sestry, potom se s ní přesunula za mnou do masérny, kde jsem se snažila ulevit bolavým zádům mojí neteře. Transport do Omic byl komplikovaný, jelikož jsme byli v Brně jedním autem všichni, manžel byl s dcerou někde ve městě a musely jsme na ně s mamčou čekat. Přičemž jsem si opět nadávala, že se vždycky nechám vmanipulovat do role spolujezdce, ačkoli mi stojí auto před domem.

Doma jsem mamince nabízela čaj, kávu i cukroví, ale nic nechtěla. Rychle si prohlédla dveře, které jí evidentně nijak nenadchly. Pravda, jsou to nenatřené dveře ve špatně natřených zárubních držících na stavební pěně s otvorem v neomítnuté zdi v pravém horním rohu. Ale jsou tam!

Zavítaly jsme spolu do dětských pokojů – chtěla jsem se pochlubit pořádkem u nejmladšího potomka, který jsem před svátky ve dvouhodinovém úsilí nastolila. Bohužel do něj již stihnul jeho občasný obyvatel zasáhnou po svém. Podlahu v chodbě u dětí stále považuji za vrchol domácí tvorby letošního podzimu, ale pro maminku to asi byla jen podlaha.

Přítomnost sedačky, stolu a televize v obývací části naší centrální místnosti jen zaznamenala. Po přibližně deseti minutách se zeptala, kdy jí jede autobus, ačkoli jsem se několikrát nabídla, že ji domů odvezu. Jízdní řád skýtal deset minut na oblečení a přesun na zastávku a maminka byla opravdu po čtvrthodinové návštěvě pryč. Měla toho evidentně za celý den dost. I když při odchodu alespoň poznamenala, že jsme s tím pokročili.

Autor: Jana Kozubíková | pátek 4.1.2019 13:44 | karma článku: 11.31 | přečteno: 328x

Další články blogera

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 179 |

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXX.

Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.

25.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 187 |

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIX.

Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.

22.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 220 |

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVIII.

Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.

20.3.2024 v 22:00 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 244 |

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 15.85 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 25.47 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 179 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 9191 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 428 | Diskuse
Počet článků 502 Celková karma 12.40 Průměrná čtenost 316

Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...