kOmický blog CDLXXVII.

Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.

Spontánně odsouhlasená účast dvou prakticky netančících jedinců na plese se ukázala býti tahem nečekaně prozřetelným. Po prvním pracovním dni v novém zaměstnání bylo více než potřebné se rozptýlit a navíc jsme mohli mírně dohlédnout na starší potomky, kteří se stejné akce účastnili v doporovodu svých spolužáků.

Klienti původně plánovaných masáží za mne vyřešili otázku pozdního příchodu, neb se oba omluvili a poskytli mi tak prostor překrýt obličej make-upem a pokusit se natvarovat vzdorovité vlasy do náznaku volných vln.

Recyklovala jsem dlouhé šaty z galavečera; byly mi - po dvou měsících nevysvětlitelné bolesti levého podžebří - poněkud volnější, což jsem kreativně dorovnávala push-upkou. Učinila jsem rovněž opětovný pokus uplatnit své kouzelné společenské zlaté botky s jehlovým podpatkem. Nicméně stále mi padají z nohou a musely být už v šatně nahazeny stabilní černou klasikou.

Manžel - v novém obleku - nezklamal a projevil svoji kreativitu, když společnou cestu hustým deštěm zpestřil o prodej staré autodráhy. Jeho inzerce použitých předmětů vykazuje nečekanou účinnost. Utržené prostředky ovšem na plese obratem utratil.

Náš stůl se nacházel v zadním rohu místnosti, což se ukázalo jako praktické. Zejména když si u nás děvčata odkládala kabelky, deštníky a později i obuv. Nad tanečním parketem se pohybovala obrovská discokoule a světelné efekty byly hodny velkoměsta.

Zhájila jsem kávou a dvojdeci vína, což byly dva prohřešky současně proti mé zažívání šetřící dietě. Mimochodem dieta šetří i prostředky, neb nemohu jíst prakticky nic. Po zbytek večera jsem konzumovala pouze vodu, což poněkud ubíralo mé schopnosti porozumět zprvu dětem a později i manželovi. Nicméně abstinenční odhodlání mělo výhodu pro návrat domů.

Jednu chvíli jsem měla obavu o osud svých plesových sandálků, v kterých se poněkud nejistě pohybovala dcera. Benevolentní tatínek ji totiž neváhal podpořit při konzumaci, čímž jistě získával popoularitu nejen v očích svojí holčičky.

V pozdních hodinách jsem se odhodlala i k tanci, neb posedávání nad vodou nebylo příliš zábavné. Výběr hudby rovněž (poněkud překvapivě) odkazoval na doby mého mládí. Drahý choť mne podpořil jedním ploužákem. Jeho další pohyb spočíval pouze v přemisťování od stolu k baru a zpět.

V závěru akce jsem zpovídala děti, kam budou směřovat jejich další kroky. Syn nečekaně zavelel ústup a odjel s námi domů. Dcera s bohatým doprovodem kamarádek svěřila do naší péče pouze boty a - stejně jako její kamarádky - v teniskách zamířila do víru nočního života metropole.

Společenských botiček se nám v autě na cestu domů sešlo několik párů a ještě tři dny po akci jsme zjišťovali, kdo je jejich majitelkou. Udaly se ale všechy.