kOmický blog CCCLXXXVII.
Především s vidinou dvou dnů strávených bez zásadních starostí o cokoli mimo sebe samu. Na páteční vzdělávací program jsem provedla nezbytnou přípravu přečtením tří příloh organizačního e-mailu, na večerní besídku přibalila důstojené šaty a na cestu do auta pletení. Na sobotu byla plánována sportovní aktivita.
Původně plánované lyžování zhatilo počasí, neb stopy sněhy vyskytující se na šumavských sjezdovkách byly žalostné - což ozřejmila webkamera již v úvodu týdne. Obavy z brzkého návratu domů záhy rozptýlil obchodní ředitel, který nabídnul zájemcům o pohyb turistickou náhradu. Hlásila jsem se okamžitě, podporována kolegou.
Na besídce jsem konzumovala střídmě. Přesto jsem se pozdě po půlnoci neuvážěně nechala kolegyněmi strhnout k tanečním kreacím na parketu. Nikdy bych nevěřila, že lze tančit na Pokáče. Naštěstí přítomní již většinou našim výkonům nevěnovali pozornost - zaměřeni spíše na globální politicko-ekonomickou situaci, prezidentské volby a neradostné vyhlídky; případně na nabídku kvalitních rumů na baru.
Spánek mezi třetí a šestou hodinou ranní nebyl příliš osvěžující, energii na horskou tůru jsem se - jako řada dalších - snažila získat alespoň konzumací kvalitní bílkoviny a silné kávy u snídaně. V batůžku jsem měla několik bezlepkových vzpruh a láhev vody, pro ostatní účastníky pak krabičku cukroví a placatku domácí meruňkovice. Ochotný personál mi při snídani uvařil i čaj do termosky.
Nečekaně jsem byla pověřena řízením při přesunu, neb kolegyňka projevila obavu ze zbytkového alkoholu. Ač lehce zhýčkána automatem, kolegyni i přisednuvší tři kolegy jsem na místo určení u přeshraničního Lamu dovezla i s nutností řazení.
První část cesty k vrcholu Ostrý byla naše skupinka početnější. Po vrcholové zastávce na německé pivo a ulevení močovým měchýřům (na toaletě s báječným výhledem do mlhy) se oddělilo deset odvážlivců. Základní požadavek k delší variantě zněl "pohorky a schopnost ujít minimálně 10 km v terénu". Pravda, někteří jedinci po úvodním výstupu své schopnosti museli přehodnotit.
Počasí nám předvedlo nečekaně přívětivou tvář a po úvodním mlžení ochotně odhalilo výhledy na obě strany hranice, po které jsme se pohybovali. Dosud jsem netušila, že leden je ideální měsíc na pěší turistiku; teploty byly výrazně nad nulou a po sněhu na vrcholcích zbyly jen těžko dohledatelné stopy.
Překvapivě nikdo nevyužil nabízené léky na bolení hlavy ani náplasti či obynadla. S kolegy jsme se dělili o zážitky, potravu i pití. Později i o fotografie.
Závěr cesty od Černého jezera byl po asfaltové cestě, v čase návratu již ozářené měsícem v úplňku. Brzké stmívání bylo snad jedinou nevýhodou lednové turistiky. Opakovaně jsme s kolegou odmítli nabízenou možnost přespat v místě, přestože nás po téměř dvaceti kilometrech ostré chůze čekala dlouhá cesta domů.
Před rozloučením jsme v jednomyslné shodě navštívili restauraci a krátce doplnili energii - nejčastěji bramboračkou a pivem. Jakkoli se jednalo o porušení bezlepkové diety, necítila jsem nevolnost, ale lítost, že se pro geografickou vzdálenost nemohu podobných aktivit účastnit s vyšší frekvenci.
Potom již naše cesta směřovala k vozidlům. Přiblížili jsme pár účastníků k domovu, nabrali moravského kolegu a zamířili na Prahu. Pokusy pasažéra konverzovat ze zadního sedadla jsem utnula obsáhlým monologem, který mi za občasných příspěvků řidiče, (jehož spnánku měl zabránit), vydržel až k Brnu.
Uléhala jsem pozdě, unavená ale šťastná. V neděli pak významně převládla únava.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVIII.
V poslední verzi životopisu jsem uváděla stručné sdělení „zdravotní stav dobrý“. Jednalo se o nevědomou lež.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVII.
Řadu let byla pouhá účast mého drahého chotě spojována se zárukou dobrého počasí. Léta jsme se mýlili.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 509
- Celková karma 12,75
- Průměrná čtenost 312x