kOmický blog CCCLXXVII.

Vztah k odívání se v životě vyvjíjí či stagnuje. Netuším, do jaké míry je schopnost ladit svršky barevně a adekvátně situaci jedinci vrozená a co lze docílit výchovou.

Předpokládám, že jsem u dětí postupovala stejně. Od dupaček, na jejichž barvu protesty neměly vliv, přes období, kdy jsem na podlahu dětského pokoje chystala kompletní "človíčky" od ponožek po svetr, až do školního věku, kdy postupně začali potomci volit outfity sami.

Nejmladší dítě má cit pro barvy (s výraznou preferencí modré), pročež nás nedávno zaskočil oznámením, že nenašel vhodné tepláky k oblíbenému tričku. Občas sice obléká kraťasy v zimě, případně naopak trvá na nošení zimní bundy - ačkoli jarní teploty atakují dvacítku, či protestuje proti košili na rodinnou oslavu; ale jinak je celkem v pohodě.

Pro jeho barevné preference jsem - obměkčena skutečností, že všechny tři zděděné zimní svrchní oděvy jsou zelené a jedinému přijatelnému nefunguje zip - zakoupila jednu novou velmi modrou bundičku. Synek byl nadšený, což maminku blažilo... přesně týden, než mu splašený čtyřnožec natrhnul rukáv.

Dcera vykazuje též inklinaci k jedné barvě, shodně s vrstevníky pochopitelně černé. Šedou přijala jako světlý odstín téhož, ostatní barvy se v jejím šatníku vyskytují sporadicky. Překvapivá jsou pouze dvě hnědá trička, jedna velmi slušivá bleděmodrá mikina a novinka - mikina sestávající z černého, bílého a zlatého pruhu, ve které jsme však ještě dceru neviděli. Výhodou je, že naše holčička přesně ví, co chce a neváhá si to opatřit. (Krátké topy a tepláky převažují.)

Vztah k elegantním oděvům má vlažný, pročež nás dosti zaskočil její postřeh, že má maminka hezkou sbírku bot. Do divadla v Praze však projevila zájem o společenský look. A na školní polonézu vymámila z maminky peníze na opatření šatů (!); výsledek investice dosud neznámý.

Starší ze synů preferuje barvy tmavé a mezi dvěma kusy jeansů vybírá prakticky vždy ty tmavší. Výjimku tvoří dvě bílá trička a především jeho khaki série rybářského oblečení. Zatímco u funkčních kusů mladý rybář projevuje intenzivní snahu o obnovu dosluhujících kusů, u školního i domácího oblečení obodbný zápal pozorovat nelze. Na potřebu nových triček, tepláků a mikin ho pravidelně upozorňuji, abych nakonec nějaké sama ze zoufalství pořídila (a nepřijaté kusy vracela).

Po bojovce s oblekem do tanečních nepřekvapí, že mladý muž vyjádřil touhu vlastnit kabát, aniž projevil minimální snahu prozkoumat nabídku či vyrazit požadovaný kus lovit mezi regály. Na zaslaný odkaz na položku v e-shopu reagoval dotazem "Kdy to přijde?"; ačkoli zdaleka není jisté, že jeho štíhlé postavě bude objednaný kus vyhovovat. (Nemluvě o tom, že v počínajícím předvánočním období se pošta dokáže vyznamenat doručením "balíku do ruky" na depo na opačný konec města se sdělením, že je tam k vyzvednutí.)

Korunu mému marnému boji o upravený vzhled rodiny dodává manžel. Při nedávné exkurzi v šatně a marné snaze dosáhnout přes nahromaděné předměty na zimník jsem podlehla okamžitému pokušení a pustila se do třídění neforemné hromádky pánského oblečení (vystihující vztah jejich nositele k odívání). Dvoje nikdy neoblečené kraťasy byly uloženy do police, čtvery krátké kalhoty poznamenané letním užitím, několik triček v různých stádiích, dvě mikiny a též pár kusů nepárových ponožek skončily v pračče.

Smutně jsem pohlédla na dvě saka pokrytá vrstvou prachu, na kabát, který byl použit možná třikrát a na další kusy oděvů mírně nepřehledně navrstvené v policích již jsem neměla sílu. Mohu doufat, že od narozenin bude choť zánovní trička kombinovat alespoň k novým džínům.

Malá naděje ke zlepšení již svitla, neb milý protějšek při stříhání poněkud přerostlých vlasů hlasitě zauvažoval, zda by nebylo na čase - pro jedinou společenskou příležitost v roce - pořídit nový oblek.