kOmický blog CCCXXXIV.
Tramvají jezdím pro nedostatek příležitostí zřídka; využívám totiž služeb soukromého řídiče, se kterým (náhodou) sdílím nejen příjmení. Nicméně k občasným nutným výletům do centra města jednoznačně upředostňuji hromadnou dopravu před individuální - eliminuji tím nutnost domluvit se s parkovacím systémem, v jehož zónách se dosud neorientuji.
Darované hodinky byly příčinou hned dvou krátkých cest z periferie, kde je lokalizována naše kancelář, do civilizace. Poprvé jsem se vydala k hodináři za účelem zkrácení kovového pásku v poplední pauze, přičemž na místě jsem zaraženě hleděla na ceduli ZAVŘENO. Bližším průzkumem bylo zjištěno, že se dvouhodinová přestávka v práci váže k probíhající rekonstrukci náměstí, stejně jako zkrácena provozní doba odpoledne. Za cenu jízdného fajn poznání.
Po dvou dnech (a několika dotazech milého chotě na osud daru) jsem cestu hromadnou dopravu zopakovala. Z okna od pracovního stolu byl zaznamenán výskyt zájemců o jízdu na zastávce, což věstilo brzký příjezd spoje. Bezprostředně po opouštění budovy bylo již možné zahlédnout přijíždějící tramvaj. V rozporu s business image jsem se dvěma skoky ocitla ve vstupu do podchodu a překotně zdolala schody. Zběsilým úprkem pod rychlostní komunikací jsem vyprovokovala k témuž muže přicházejícího zvolna z protisměru - zahlédl kolejové vozidlo v zastávce a bral schody pod dvou.
Jeho počínání mi bylo záchranou, neboť řidiče dostatečně zdržel, abych po mocném odrazu přistála mezi cestujícími, odpípla si jízdné a - lehce zrudlá a zadýchaná - uctivě hlasitě poděkovala (pobavně pozorována doboru polovinou přítomných).
Když se mi zklidnil tep, prohlédla jsem si i já zbytek osazenstva nejevícího žádné výrazné znaky mimo zhroucených páteří. U hřbitova však přistoupily dvě slečny, které vzbudily všeobecný zájem. Kraťásky, crop top, věk kolem sedmnácti... a rty napíchané botoxem. Jejich dva přibližně vrstvevníci stojící opodál jejich exteriér nedosatečně tiše hodnotili, přičemž vylepšení stylu "na kačera" nekomentovali nijak lichotivě. V tomto směru vykazují chlapci více rozumu sázejíc více na přirozenou krásu.
Cesta k hodináři vyžadovala přestup - nebo pěší tůru v délce jedné zastávky. Normálně bych volila druhou variantu, ale náměstí vylepšené četnými výkopy a současně přijíždějící potřebný spoj mě přesvědčily o opaku. Po nástupu zadními dveřmi do zaplněného vozidla jsem opět bezkontaktně uhradila jízdné, načež slyším z dálky velmi známý hlas.
Jediná celá identifikovaná věta zněla doslova: "Rodiče nemají energii ho vychovávat". Mírným vyhlédnutím bylo zjištěno (podle cípu bundy a dlouhých vlasů), že se skutečně jedná o mého nejstaršího potomka, kriticky kometnujícího náš přístup k jeho mladšímu bratrovi. Obsazenost vozdila neumožňovala se k němu přiblížit a nejbližší zastávce jsem musela vystoupit.
Vyřídila jsem upravu kovového pásku časostroje na své útlé zápěstí a zamířila zpět. Cestou jsem památnou větu hodnou otce Fourase poslala synkovi prostřednictvím SMS. Odpověď přišla obratem - "Čím jedeš?". Následovaná zprávou "A neříkej, že to není pravda". Kdyby jen věděl, na co vše mi energie schází...
Musela jsem se ale smát, což možná připadalo zvláštní mým novým spolucestujícím. Po odeslání zprávy "Neříkám" jsem se s novými hodinkami na ruce vrátila zpět do pracovního procesu. Zvláštní náhody, které se dokáží stát během ojedinělé jízdy za jedinou zastávku. Evidentě osud chtěl, abych sdělení zachytila; nějak se s tím poperu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVIII.
V poslední verzi životopisu jsem uváděla stručné sdělení „zdravotní stav dobrý“. Jednalo se o nevědomou lež.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVII.
Řadu let byla pouhá účast mého drahého chotě spojována se zárukou dobrého počasí. Léta jsme se mýlili.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Velitelé jsou svině, moji rotu zničili. Ukrajinci hasí průlom v Donbasu
Premium Zatímco Rusové rozšiřují průnik kolem strategicky položeného městečka Očeretyne, Ukrajinci řeší,...
Nejdřív spor o Green Deal. Sliby politiků pak převrátila umělá inteligence
Tématu Green Dealu a jeho možné revize se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Prodej RD 450m2, pozemek 7 127m2, Na Dolce - Sovinky okr. Mladá Boleslav.
Na Dolce, Sovínky, okres Mladá Boleslav
4 980 000 Kč
- Počet článků 509
- Celková karma 12,76
- Průměrná čtenost 312x