kOmický blog CCXXII.

Letošní rok bude v kronice našeho domova nesmazatelně zaznamenán kolorovaným textem jako rok zlepšení hygienických poměrů.

Na počátku roku jsme zapracovali na samostatné toaletě, jejíž uvedení do provozu znásobilo komfort pěti členů domácnosti a eliminovalo přešlapující fronty před koupelnou. Ve dvou etapách byla v průběhu léta vybetonována podlaha druhé koupelny, čímž bylo dosaženo srovnání podlahové plochy domu na shodnou nadmořskou výšku. Definitivně poslední tečku představovala plocha sprchového koutu. 

Když manžel zařadil do víkendového harmonogramu jinak málo populární práci s míchačkou, zářila jsem (překvapivě) nadšením. Volný předvečer betonářské akce jsem ochotně obětovala přípravě - pokládce polystyrenu. V radostné náladě jsem ve sprše zpívala, přibrušovala nůž a přenášela tvary potrubí čnějícího z podlahy do bílých obdélníhových dílů. Po předchozích zkušenostech mi dílo šlo od ruky a po uložení horní vrstvy jsem pyšně předváděla výsledek drahému choti. Málem mě pochválil.

Další den doplnil betonářskou přípravu fólií a KARIsítí. Sdílením dokumentace průběžného výsledku společného úsilí si vysloužil záludné dotazy kamarádů, zda žena leží "pod mřížkou a igelitem". Žena se už ale v zahradě oháněla lopatou u míchačky. Navzdory morkému písku tentokrát v pozitivním rozpoložení vytvářela suchý beton, aniž u toho házela nepublikovatelnými výrazy či nářadím. Dokonce se - na doporučení pana manžela - uvolila ladit rovnoměrnou konzistenci hmoty ve kbelíku míchadlem, ačkoli se nástroj zdál být v přesile, kbelík bylo nutné přidržovat dolními končetninami a poměřování sil mohlo opět vyústit v protivnou migrénu.

Betonování lehce narušila parta dělníků, kteří v obci pracují na přeložení vedení elektřiny do země, dožadující se asi půlhodinové odstávky našeho příbytku. Nemohli se na nás dozvonit, neb toto zařízení ani ve třetím roce užívání domu nemáme, a kontaktovali nás prostřednictvím souseda, který mě v zahadě zavolal manželovým jménem (vycházejíc z tradičního konceptu). Manžel dohodl odklad odpojení proudu  na dobu nezbytnou k přípravě potřebného množství betonu.

Elektrikářské intermezzo mi umožnilo předčasně opustit bojiště. Zatímco milý zákonný protějšek povlával mezi sprchou, vchodem a sklepem, mohla jsem v klidu krájet jablka na štrůdl. Na podlaze sprcháče se zdárně kupil beton, u vchodu přepojili přívod proudu a ve sklepě zdárně zvládla UPSka udržet bez v chodu čerpadlo nezbytné k funkci topného systému krbových kamen - vše pod bedlivým dohledem pána domu. Ve chvíli, kdy jsem hotové tři "nohavice" vytahovala z trouby, dokončoval otec rodiny mytí míchačky. Zcela výjimečně tato populární činnost nepřipadla na mě.

V neděli a dalších dnech beton tvrdnul za občasného polití. V euforii ze společného díla jsem dříve zatuhlou část podlahy koupelny zbavila suti, nářadí, zbytků polystyrenu a jiných nahromaděných předmětů. Zametla jsem, setřela vrstvu prachu z pračky a začala přemýšlet nad uspořádáním a budoucím obsahem koupelnové skříňky. 

Další část víkendu padla na domácí práce včetně zpracování posledních produktů zahrádky. Poprvé v životě jsem vařila vlastní bylinnou mast. Manžel se dále věnoval svým rozvodům, zatímco já se těšila na brzkou aplikaci hydroizolace a začátek obkladačských aktivit, (při kterých bude spotřebována dlažba - od jara vyskládaná na zápraží, komplikující vstup do domu).

Bůh se opět srdečně zasmál mým plánům, ale o tom příště.