kOmický blog CCXVIII.
Před odjezdem jsem se krátce zúčastnila společenské akce a manžel dopravní nehody. Přesto jsme kolem dvaadvacáté hodiny večerní seděli s kamarády na terase příjemného jihomoravského penzionu. Jediní jsme se dostavili v plném počtu; přátelé zanechali doma většinou 1 - 2 děti, jeden otec rodiny pak z domova odeslán manželkou v doprovodu tří ze čtyř potomků. Inspirace pro příště...
Ráno jsem s trochou sebezapření zařadila tréninkový běh k seznámení s okolím. Míjela jsem několik zajímavostí - přírodní rezervaci, pole se zelím a taktéž pole se "zelím" (obě s intenzivním nezaměnitelným aroma). Znalost místopisu později usnadnila hromadný přesun na luxusní asfaltovou cyklostezku.
Nejmladší potomek k mé radosti zúročil společné pravidelné výlety na zmrzlinu, neprotestoval a šlapal do pedálů. Rovinatá krajina ho v úsilí podporovala, v mírně zvlněných úsecích vypomáhal statečně tatínek. Ujetých třicet kilometrů jsem ani nezaznamenala a volné odpoledne strávila (v rámci prevence chorob) výrobou vitamínu D u bazénu. Počasí pozdního léta bylo nadmíru příznivé, byť voda dosti chladná.
Nedělní scénář byl obdobný. O jediný dramatický okamžitk se postaral prcek, který přehlédl zapuštěný kanál a velmi zblízka si prohlédl silnici. Tento kontakt zanechal několik stop na jeho koleni, ruce a bradě; přítomná lékařka bleskurychle zasáhla (podáním Lipa a náplastí nařezanou kapesním nožem na požadované rozměry).
Po zvýšené dvoudenní zátěži dolních končetin jsem se cítila duševně schopná pět kilomerů závodu zdolat. Dva dny jsem věnovala ne příliš úspěšným pokusům regeneraci, proložených pondělním masírováním a běžnou péčí o děti, dům a zahradu.
Ná vlastní závod jsem přijela hromadnou dopravou přímo z práce (v lososových šatech), od pořadatelky s pozvednutím obočí nafasovala startovní číslo a ve stanové šatně přizpůsobila oděv prostředí. Způsob uchycení startovního čísla na dres jsem byla nucena odkoukat od ostatních účastníků, abych později mohla poskytnout cenou radu běžecké parťačce.
Trasa závodu vedla místy důvěrně mi známými z dob mateřskké dovolené, kdy jsem se zde díky opoře kočárku poměrně hbitě pohybovala na in-line bruslích. Hromadný start i dvě kola proběhly navzdory nečekanému úpornému vedru bez zásadních událostí.
Soustředila jsem se na vlastní dech a techniku ostatních; u některých fyzikálně neuchopitelnou. Pozoruhodný byl výkon vítěze kategorie na deset kilometrů - trať uběhl v téměř stejném čase jako průměrní účastníci polovinu.
Doběhla jsem rudá a zpocená, ale s patřičnou dávku endorfinů. Vyzbrojeny růžovou plastovou medailí jsme s kamarádkou dohledaly naše umístění, převlékly se do suchého a následně mírně doplňovaly tekutiny, přičemž jsem se (marně) pokoušela ji ukecat na další závod.
Pozdě večer mi došla zpráva od kamarádů, že jsem se umístila na 7 místě ve své kategorii (pracovně pojmenované stařeny nad hrobem). Druhý den jsem poněkud váhala při dobíhání tramvaje, ale také dohledávala termíny dalších závodů v naší lokalitě. Pod vlivem okolností ale zjevně (zatím) zůstanu u osamocených ranních omických běhů.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIII.
Rybářské výpravy našeho nejstaršího potomka v kombinaci s pravidelným promítáním rodinných videí nečekaně vstupují do mých snů.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXII.
Zelený čtvrtek může být impulzem pro vaření špenátu, stejně jako predikcí barvy obličeje následující pátek.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXI.
Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXX.
Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIX.
Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVIII.
Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVII.
Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVI.
Poslední dny v zaměstnání byly náročné - zdaleka nejen pro usilovnou snahu dotáhnout rozpracované obchodní případy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXV.
Po poslední zkušenosti s návštěvou divadla v doprovodu drahého chotě jsem se zařekla, že za kulturou budu vyrážet výhradně bez jeho splečnosti.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIV.
Pozvání na oslavu padesátin znělo jako fajn příležitost vidět kamarády z mládí a odít pohublou postavu do důstojeného hávu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIII.
Jakkoli v práci aplikuji teorii přehledného nepořádku a úkoly řadím dle důležitosti, doma vynikám především v nekonečném řetězení činností v marném úsilí o optimalizaci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXII.
Zahajovat třetí pracovní poměr za sebou s počátkem března je zajímavá náhoda (nebo projev nedostatku fantazie).
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXI.
Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXX.
Brzké ranní vstávání předchází pozdním odchodům. Tato věta bohužel nepopisuje prevenci, ale časovou souslednost.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVIII.
Po sobotních osmi ranních kilometrech v mrazivém lese jsem byla psychicky připravena čelit domácím výzvám.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXIX.
S potomky třetím rokem rozdělené mezi základní školu a čtyřleté gymnázium, vnímám prohlubující se nesoulad ve vývoji požadavků na jejich žáky a studenty.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVII.
Uzené se zelím a bramborovým knedlíkem mám spojené se svátečními obědy u babičky; aktualizace rodinné tradice ale pravděpodobně nemá šanci na úspěch.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 507
- Celková karma 12,77
- Průměrná čtenost 314x