kOmický blog CLXV.
Dům se nám značně zazelenal, když moje drahá polovička přivezla domů asi osm květináčů vzrostlých rostlin - určených ovšem pro kancelářské interiéry jeho zaměstnavatele. Kromě dracen a zamiokulkasů manžel navršil v chodbě obaly a samozavlažovací květináče, kterým ovšem chyběla zavlažovací část. Náš interiér pak květiny zdobily přibližně týden, než se povedlo zakoupit chybějící zásadní články květináčové sestavy pro líné pečovatele. Nakonec je v Bauhausu naskladnili a drahý choť vítězoslavně vytáhl z kufru auta příslušný počet plochých krabic.
V sobotu dopoledne zazněla od mé drahé polovičky věta s populární neurčitou formulací: "Ty kytky by se asi měly přesadit." Přinesl jeden ze tří pytlů hlíny z průjezdu a odjel se svojí novou čtyřkolou hračkou v dál. Dva pytle substrátu jsem si už dříve donesla sama, aby trochu rozmrzly, než jejich obsah nasypu ke květinám.
Na pomezí chodby a kuchyně jsem s velkým úsilím extrahovala rostliny s balem z těsných květináčů. U větších kusů se mi to za pomoci kuchyňského nože a hrubé síly nakonec podařilo, malé plastové obaly (zdeformované přebujelým kořenovým sytémem) jsem nakonec raději z rostlin doslova oloupala. Vyrobila jsem neekologický plastový odpad, ale zachránila zeleň. Opadávající hlína brzo pokryla podlahu, ale podkládáním jsem se nechtěla zdržovat; stejně mi zemina padala kolem i při zaplňování květináčů.
Na přesazování jsem si dala záležet, realisticky jsem předpokládala, že se kancelářským květinám dlouho podobná péče nedostane. Rostlinky jsem umisťovala centrálně, hlínu kolem nich doplňovala střídavě z různých zdrojů a pečlivě ji rukama hutnila do čtyřhranných květináčů kolem původního kulatého balu.
Po přemístění všech kusů jsem neodolala a zkusmo je zastrčila do vysokých obalů. Květiny se tak ocitly asi půl metru nad zemí a vypadaly velmi dekorativně; ideální způsob pro umístění zeleně do pracovního prostředí. Dvouřad rostlin vyplnil celý jeden ze tří průchodů z obýváku do chodby. Při pohledu na ně mě napadly dvě věci - že se budou muset při transportu z obalů zase vyndat a že až je odvezeme, postavíme na jejich místo nějakou naši vzrostlou rostlinu.
Dál jsem se už zelení nezabývala, neboť bylo třeba připravit oběd hladovým dětem a upéct buchtu pro odpolední návštěvu. Zametla jsem trochu podlahu, umyla si ruce a chopila se kuchyňského náčiní. Dlužno podotknout, že děti výtvor pochválily, dcera zametla pořádně a syn podlahu vytřel.
I manžel po návratu zhodnotil mé dílo kladně. Napadlo ho to samé, co mě - bohužel ovšem jen ta druhá část. Zběžně zhlédl hojnou nabídku pokojovek na parapetech oken a přemístil naši metrovou dracenu z ložnice ke květinám v obýváku určeným k transportu.
V pondělí došlo na přesun. Moje připomínky na téma nízké venkovní teploty nebral muž příliš vážně, stejně jako základní zákony fyziky. Přesazené rostliny v květináčích i s obaly naskládal do kufru auta. Popruh, který si na jejich upevnění připravil, nakonec nepoužil. A můj dotaz, zda je nechce z obalů vyndat, ignoroval.
Výška těžiště se projevila v první ostřejší zatáčce, kdy se ze zadní části auta ozval nelibý zvuk padajících předmětů. Jakkoli se řidič snažil jet plynule a přiměřeně pomalu, patnáctikilometrová cesta do velkoměsta dílo zkázy dokonala.
U školky jsme zastavili, abychom zjistili stav. Pokusila jsem se pootevřít zadní dveře a nahlédnout, ale osm povalených květináčů bylo v přesile a měla jsem co dělat, abych je udržela alespoň v autě. Hlína byla všude, v květináčích, obalech, v kufru i na chodníku.
Ačkoli jsem byla oděna v sukýnce a kabátku, shrnovala jsem vysypanou zeminu z asfaltu rukama a házela ji zpět do květináčů. Manžel mi vynadal, že jsem dveře neměla otvírat... a přidal se ke shrabování hlíny. Pochopitelně jsme rukama neshrnuli všechno a na chodníku zůstala patrná stopa mého selhání.
Další část cesty jsme mlčeli. Když se na kruhovém objezdu květny opět hroutily, optala jsem se poměrně klidně, zda nebylo lepší je z obalů vyndat. I drahý choť vcelku nevzrušeně poznamenal, že ano. Jak nebohé rostlinky vypadaly po příjezdu na místo určení, nevím. Vystoupila jsem cestou. Hlínu z koberce v kufru nového služebního vozu manžel odpoledne v průjezdu odstraňoval vysavačem.
A jako bonus mi za dva dny oznámil, že na koupených rostlinách se vyskytoval nějaký škůdce. Informaci doplnil zaslaným linkem na cizopasníka, popisem složité likvidace a vcelku zbytečnou poznámkou, že naše dracena vedle napadených kusů pár dnů stála.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIII.
Rybářské výpravy našeho nejstaršího potomka v kombinaci s pravidelným promítáním rodinných videí nečekaně vstupují do mých snů.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXII.
Zelený čtvrtek může být impulzem pro vaření špenátu, stejně jako predikcí barvy obličeje následující pátek.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXI.
Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXX.
Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIX.
Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVIII.
Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVII.
Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVI.
Poslední dny v zaměstnání byly náročné - zdaleka nejen pro usilovnou snahu dotáhnout rozpracované obchodní případy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXV.
Po poslední zkušenosti s návštěvou divadla v doprovodu drahého chotě jsem se zařekla, že za kulturou budu vyrážet výhradně bez jeho splečnosti.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIV.
Pozvání na oslavu padesátin znělo jako fajn příležitost vidět kamarády z mládí a odít pohublou postavu do důstojeného hávu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIII.
Jakkoli v práci aplikuji teorii přehledného nepořádku a úkoly řadím dle důležitosti, doma vynikám především v nekonečném řetězení činností v marném úsilí o optimalizaci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXII.
Zahajovat třetí pracovní poměr za sebou s počátkem března je zajímavá náhoda (nebo projev nedostatku fantazie).
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXI.
Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXX.
Brzké ranní vstávání předchází pozdním odchodům. Tato věta bohužel nepopisuje prevenci, ale časovou souslednost.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVIII.
Po sobotních osmi ranních kilometrech v mrazivém lese jsem byla psychicky připravena čelit domácím výzvám.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXIX.
S potomky třetím rokem rozdělené mezi základní školu a čtyřleté gymnázium, vnímám prohlubující se nesoulad ve vývoji požadavků na jejich žáky a studenty.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVII.
Uzené se zelím a bramborovým knedlíkem mám spojené se svátečními obědy u babičky; aktualizace rodinné tradice ale pravděpodobně nemá šanci na úspěch.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 507
- Celková karma 12,75
- Průměrná čtenost 314x