kOmický blog CLXII.
Uplynulá rybářská sezóna nebyla pro nás nikterak bohatá na úlovky. Respektive synek se snažil; ulovil a pustil spoustu zajímavých kusů. Moje osobní roční sumarizace obsahovala tristní tři kapry a šest cejnů velkých. Při letošním nárůstu ceny "dámské" povolenky nejspíš brzo budu chytat výhradně v chladících boxech supermarketů.
Cejny jsem na adresné přání zpracovala v domácí rybí salát. Jediný zabitý podzimní kapřík se dočkal své slávy při štědrovečení večeři. Když kolegyně před svátky nabídla candáta, projevila jsem okamžitě zájem... a následně přibližně měsíc uchovávala v práci zmrzlé tříkilové tělo šupinatce. Jakkoli je tento dravec proslavený jako chuťově nejlepší sladkovodní ryba, bylo zjevné, že sami ho nesníme. Možnost společného oběda se v širší rodině naštěstí setkala s kladným ohlasem; účast přislíbili manželovi rodiče i bratr s rodnou a moje maminka.
Ambice příkladné hospodyňky mám stále minimální. Když jsem kdysi veřejně přiznala, že neumím uvařit ani polévku, kamarád projevil obavu, že se neprovdám (jako by špagety a míchaná vajíčka nestačily). Kolem třicítky jsem byla vdaná podruhé a pár základních jídel zvládala. Každopádně se v roli kuchařky cítím nesvá i po letech. V rámci teoretické přípravy jsem pročetla několik on-line receptů.
S rozmrzlým candátem mi musel pomoci manžel, neb jsem nebyla schopná zvítězit nad mohutnou páteří. I drahý choť trochu bojoval. Společným úsilím jsme nadělali téměř úhledné podkůvky k upečení na víně, zbytek jsem nafiletovala pro přípravu na pánvi.
Okrájela jsem plný hrnec brambor a nakrájela zeleninu na salát. Dcera v nestřeženém okamžiku salát ochutnávala; musela jsem pak zeleninu doplnit - servírovat návštěvě zbytky mi připadalo nevodné. Své nepatřičné chování asi puberťačka okoukala od koček. Puberťák neujídal, usilovně prohlížel nabídky rybářských e-shopů (a poslal mi množinu velmi konkrétních odkazů).
Manželovi rodiče jezdí vždycky brzo. Výhoda je, že s tím už počítáme. S patřičným předstihem jsem proto kousky určené k pečení přemístila na plech. Lahev bílého označená jako výběr z hroznů se mi zdála na podlévání příliš, návštěva sklepa však nepřinesla náhradní řešení. Manžel montující záklopku ke komínu na mě z útrob podzemí hulákal, že "to víno z lednice je pod maso fajn". Nakonec půlka přívlastkového vína skončila na plechu a o zbytek jsem se podělila s babičkami.
Když všichni tři prarodiče přicházeli, kladla jsem maso na rozpálené máslo. To už byly brambory našťouchané a salát doplněný. Děti neochotně umístily na stůl talíře a příbory, ač u toho protestovaly a nejmenší se divil, že se tam všichni nevejdeme. Stůl pro osm osob je prostě malý.
Myslím, že jsem candáta nikdy dříve nejedla; naprosto jsem netušila, jaký bude výsledek mé kuchařské snahy. Přesto jsem s vážnou tváří pokrm přítomným předložila. Aby mě podpořil, pošeptal mi zákonný protějšek, že to nejde jíst. To už jsem ale měla nalito a bylo mi to celkem jedno. Pokud někomu nechutnalo, zdržel se komentářů. Jediný, kdo - bez ochutnání - odmítl rybu pozřít, byla naše dcera. Údajně je nejí, ačkoli nikdo nevíme, kdy k tomuto rozhodnutí dospěla. Ale oceňuji, že si na konzumaci šťouchaných brambor se zeleninovým salátem oblékla sukni.
Po jídle se přítomní v proměnlivých skupinkách rozutekli do domě. Děda měl dlouhý pohovor s puberťákem, výsledkem kterého bylo - mimo jiné - hledání tašky na foťák v dosud neuspořádané šatně (připadlo na mě) a dohoda na zapůjčení příslušného aparátu synkovi. Zvláštní, jak potomek přesně ví, na koho se se kterým ze svých četných požadavků obrátit. Nejlepší byli synovci a náš prcek - ostych po nedávné návštěvě vymizel a záhy svorně seděli u playstationu.
Odpoledne na mě padla ospalost, kterou si vybavuji z dávných rodinných obědů u babičky. Museli jsme ji museli překonat - na večer byla domluvená další společenská událost. Každopádně záměr byl naplněn a levá část chladícího zařízení v oddělení ryb zeje prázdnotou.
Starší synek mi během víkendu minimálně třikrát sdělil, jak se těší na začátek rybářské sezóny. Nadhodil téma koupě rybářského křesla vedoucího testy prodejnosti a přednesl řadu tipů na nezbytné vybavení, které by (si) chtěl koupit. Blíží se mu vysvědčení a svátek; jeho taktika je proto poměrně průhledná - leč účinná.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIII.
Rybářské výpravy našeho nejstaršího potomka v kombinaci s pravidelným promítáním rodinných videí nečekaně vstupují do mých snů.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXII.
Zelený čtvrtek může být impulzem pro vaření špenátu, stejně jako predikcí barvy obličeje následující pátek.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXI.
Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXX.
Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIX.
Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVIII.
Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVII.
Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVI.
Poslední dny v zaměstnání byly náročné - zdaleka nejen pro usilovnou snahu dotáhnout rozpracované obchodní případy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXV.
Po poslední zkušenosti s návštěvou divadla v doprovodu drahého chotě jsem se zařekla, že za kulturou budu vyrážet výhradně bez jeho splečnosti.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIV.
Pozvání na oslavu padesátin znělo jako fajn příležitost vidět kamarády z mládí a odít pohublou postavu do důstojeného hávu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIII.
Jakkoli v práci aplikuji teorii přehledného nepořádku a úkoly řadím dle důležitosti, doma vynikám především v nekonečném řetězení činností v marném úsilí o optimalizaci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXII.
Zahajovat třetí pracovní poměr za sebou s počátkem března je zajímavá náhoda (nebo projev nedostatku fantazie).
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXI.
Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXX.
Brzké ranní vstávání předchází pozdním odchodům. Tato věta bohužel nepopisuje prevenci, ale časovou souslednost.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVIII.
Po sobotních osmi ranních kilometrech v mrazivém lese jsem byla psychicky připravena čelit domácím výzvám.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXIX.
S potomky třetím rokem rozdělené mezi základní školu a čtyřleté gymnázium, vnímám prohlubující se nesoulad ve vývoji požadavků na jejich žáky a studenty.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVII.
Uzené se zelím a bramborovým knedlíkem mám spojené se svátečními obědy u babičky; aktualizace rodinné tradice ale pravděpodobně nemá šanci na úspěch.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 507
- Celková karma 12,73
- Průměrná čtenost 314x