kOmický blog CII.
Byť rozhodně nepodléhám zbytečné obavě, že by nám práce někdy mohla „dojít“. V současném období nás ale drtí především zaměstnanecké povinnosti, povážlivě zasahující nejbližší víkendy až do poloviny června.
Při oslavě sestřiných narozenin jsem prolistovala diář, abych našla jediný možný předprázdninový termín k pozvání části příbuzenstva na návštěvu našeho nového domova. Kromě sestry a sestřenice s rodinami přislíbila účast i naše mamča a teta s partnerem.
Symbolicky v den nedožitých narozenin našeho tatínka jsme se skutečně sešli. Se sestrou a sestřenicí máme nekonečnou škálu společných zážitků z doby přibližně mezi mými patnáctými a pětadvacátými narozeninami. Na rozdíl ode mě příbuzné zdárně setrvaly se stejnými partnery dodnes, což vzájemnou komunikaci usnadňuje. (Pokud občas dojde na staré společné fotky, slzím stále smíchy a některá tehdejší úsloví zůstávají v naší rodinné komunitě zachována.)
Sestřenici a jejího chotě jsem po příjezdu s patřičným výkladem provedla po naší nemovitosti. Ostatní již nás navštívili a pouze zaznamenávají rozdíly. Začátek prohlídky byl ve východním (dětském) křídle, přes centrální rozbombardovanou oblast koupelen a toalet jsme později pokročili do křídla západního s ložnicí, abychom následně dvorem a průjezdem došli do kotelny (horní i dolní). Do suterénních prostor se díky rampě nahrazující vstup budoucí šatny vchází obtížně, nicméně i objemnější návštěvníci - doslova na centimetry - prošli. Končili jsme prohlídkou zahrady, ze které se již ozývaly nespokojené komentáře manžela nad grilem na téma „nemohu všechno dělat sám“.
Větší děti ochotně čepovaly pivo, (které se cestou z domu na zahradu záhadně ztrácelo). Počasí nám bylo velmi nakloněno, během celého večera pršelo přibližně pět minut. Posezení u ohně v zahradě přineslo několik nových hlášek kandidujících na post nezapomenutelných. První byl štěpný verš: „Ať je jaro nebo zima, v Omicích je vždycky prima“, jehož autorem byl milý choť naší sestřenice. Jejich plnoletý syn jej později parafrázoval na verš absolutní - vylepšením závěru na převratné … v Omicích je vždycky zima.
Došlo i na vážná témata. Po narážce „o váhu se nestarám“ kontrovala jiná: „Já ano, občas z ní utřu prach!“. Po dlouhé době mě bolelo břicho od smíchu (a nikoli obsluhy příklepové vrtačky).
Maminka s tetou a strýcem odjeli poměrně brzo. Ostatní nás opouštěli po půlnoci; mírně je podezírám, že pravým důvodem nebyl pokročilý čas, ale prázdná bečka. Odcházeli ověnčeni květináči s rostlinami náhodně vzešlými v našich záhonech a naopak u nás (nechtěně) ponechali některá zavazadla.
Zatímco příbuzní se svým výškovým i váhovým potenciálem žádné následky večera nesdělili, manželovi pět piv nedělalo úplně dobře. Bez této vstupní informace jsem v sobotu brzo ráno odjela do práce. Abych po přibližně čtyřech hodinách v kanceláři zjistila, že musím zajistit nákup, oběd a přípravu na odpolední druhé kolo návštěv.
Úderem jedenácté jsem přibouchla kufr nad plnými taškami, ve 12,20 servírovala krůtí hamburgery a když se po jedné hodině odpolední začaly trousit první pozvaní, bylo v zásadě vše připraveno. I manžel po jídle poněkud pookřál. Ale to už je jiný příběh.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXVI.
Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXV.
S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIV.
Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXIII.
Rybářské výpravy našeho nejstaršího potomka v kombinaci s pravidelným promítáním rodinných videí nečekaně vstupují do mých snů.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXII.
Zelený čtvrtek může být impulzem pro vaření špenátu, stejně jako predikcí barvy obličeje následující pátek.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXXI.
Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXX.
Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIX.
Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVIII.
Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVII.
Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXVI.
Poslední dny v zaměstnání byly náročné - zdaleka nejen pro usilovnou snahu dotáhnout rozpracované obchodní případy.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXV.
Po poslední zkušenosti s návštěvou divadla v doprovodu drahého chotě jsem se zařekla, že za kulturou budu vyrážet výhradně bez jeho splečnosti.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIV.
Pozvání na oslavu padesátin znělo jako fajn příležitost vidět kamarády z mládí a odít pohublou postavu do důstojeného hávu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXIII.
Jakkoli v práci aplikuji teorii přehledného nepořádku a úkoly řadím dle důležitosti, doma vynikám především v nekonečném řetězení činností v marném úsilí o optimalizaci.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXII.
Zahajovat třetí pracovní poměr za sebou s počátkem března je zajímavá náhoda (nebo projev nedostatku fantazie).
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXXI.
Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXX.
Brzké ranní vstávání předchází pozdním odchodům. Tato věta bohužel nepopisuje prevenci, ale časovou souslednost.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVIII.
Po sobotních osmi ranních kilometrech v mrazivém lese jsem byla psychicky připravena čelit domácím výzvám.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXIX.
S potomky třetím rokem rozdělené mezi základní školu a čtyřleté gymnázium, vnímám prohlubující se nesoulad ve vývoji požadavků na jejich žáky a studenty.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDLXVII.
Uzené se zelím a bramborovým knedlíkem mám spojené se svátečními obědy u babičky; aktualizace rodinné tradice ale pravděpodobně nemá šanci na úspěch.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 507
- Celková karma 12,77
- Průměrná čtenost 314x