Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

kOmický blog XVII.

Začaly prázdniny. Po návratu z vodácké výpravy likvidujeme následky samostatného pobytu koček doma. Dcera vyslána na tábor, kluci v babiččině péči. 

Po návratu domů asi v devět večer byl v „kočičím zádveří“ příšerný smrad. To jsem tak nějak očekávala... Moc pozornosti jsem tomu nevěnovala, vzájemné uvítání jsem nechala na dětech. Manžel vynášel věci z auta, já je třídila a s nevalnými úspěchy uklízela (nejčastěji směrem k pračce), syn zalíval zahradu. Dcera nakrmila živočichy a vyměnila jim vodu. Vyčistit klec morčatům pochopitelně nezvládla, to bude zítra na mně nebo starším bratrovi. Děti se postupně odmáčely ve vaně. Začaly zjištěním, že v koupelně nesvítí světlo. Při bližším ohledání jsem zjistila, že jsou vyhozené pojistky. Kolem desáté jsme slavnostně dohledali téměř vše potřebné na tábor a mohli jít spát.

V pondělí ráno se mi zoufale nechtělo vstávat. Hned při první ranní nevyhnutelné cestě do koupelny jsem si za světla prohlédla zádveří. Jednak jsem přišla na způsob, kterým kočky ovlivňují, jaká část domu bude zásobena elektrickým proudem, jednak jsem odhalila několik příčin zápachu.

To první je legrační – v rohu místnosti stojí stočený koberec, dříve používaný jako krytí na stavbě. Kočky po něm dokáží vyběhnout nahoru až ke skříňce s pojistkami. Při „kočkování“ na vrcholu občas nějakou pojistku prostě vyhodí a pak spadnou samy.

To druhé mi ale legrační nepřišlo. Když je manžel přivezl, byla jsem ráda, že dělají potřebu do bedýnky… jenže ne stoprocentně. Chápu, že na nás byly naštvané, že jsme je tam nechali dva a půl dne samotné. Ale stejně na odklízení výkalů z podlahy nemám kapacitu. Počastovala jsem je několika nelichotivými výrazy a raději šla sebrat prádlo ze sušáku, abych měla kam pověsit další.

Ze sekačky na trávu cosi vyteklo na novou podlahu... Lépe nevědět. Zbytek rána jsem přemýšlela výhradně o tom, kolik toho ještě musím vydržet. Dorazily mě zase kočky, když mi vlezly na postel - a jedna to trochu odnesla. Třeba ze mě po dvoumetrovém letu bude mít větší respekt.

Ráno kluci navzdory okolnostem spali a my odjeli do Brna do práce a předat dceru. Babička kolem osmé volala, kudy se má dostat do domu (kluci ještě spali) a následně kolem jedenácté, jak se zapíná sporák (její technika byla správná, ale pojistky opět vyhozené).

Odpoledne na nás kluci čekali doma. Dělníci i babička už byli pryč. A kluci nás přes sluchátka neslyšeli ani tlouct na vrata, ani při prozvánění přes telefon. Nakonec manžel objel dům, překonal vrata v zahradě a prošel zadním průjezdem, kde byla vrata naštěstí otevřená. Kluky to dost překvapilo.

Zítra by měli montovat nový důstojný vstup do domu, tak snad nám tyto komplikace už odpadnou. A snad taky konečně budeme mít víc než jedny klíče. Vzhledem k faktu, že klíče od bytu jsem kdysi nafasovala s nástupem do základní školy, připadal mi aktuální stav, (kdy jedinou sadu klíčů nosí výhradně manžel), lehce hraničící s nesvéprávností.

Odpoledne jsem znovu vymalovala staršímu synovi pokoj. Manžel tmelil podlahové lišty. Večeřeli jsme salát a zlikvidovali jednu ze tří obřích cuket – kolegyňka mi poradila jednoduchý a lahodný způsob, kdy se na kostky nakrájená cuketa hodí na olivový olej a s trochou česneku a soli je to strašně dobré.

V zahrádce rostou i dýně a patisony, ale také se podezřele rozmáhá plevel. Budeme s tím muset něco udělat. Ale na nadcházející svátky máme v plánu pobyt doma a práci, tak zahradu jen přiřadím do pořadníku.

Večer před usnutím jsem si říkala, proč jen ty kočky pořád blbnou s prázdným kýblem od barvy, který jsem nechala stát v zádveří. Ráno jsem to pochopila – jedné se nějak povedlo kyblík na sebe převrhnout a zůstala uvězněná pod ním. Strávila tak chudinka celou noc. Alespoň mám nějaké plusové body za její záchranu.

Od pěti do šesti ráno jsem v zahradě otrhala angrešt a vytahala největší plevel mezi rajčaty. Syn zodpovědně zalívá, tak se těm podivným rostlinám daří. Potom jsem dětem spravovala zakoupenou prádelní šňůrou houpací křeslo, ale z nedostatku prostoru pro zavěšení jsem to přerušila a odsunula na neurčito. Kluci se ráno vůbec nechtěli probudit; není divu, ukládali se po půl desáté.

Při snídani prcek 3x vysypal müsli, naštěstí „suché“.

Než se všichni převlíkli a než nakrmili kočky, vyjížděli jsme se zpožděním. Vezli jsme kluky k babičce. Při vystupování z auta jsem – po špatné ranní zkušenosti – svěřila angrešty puberťákovi. Nezabralo to, sbírali jsme v autě i pod autem a prcek u toho ještě vzal hlavou o otevřené dveře. Krásné ráno!            

Autor: Jana Kozubíková | pondělí 9.7.2018 12:59 | karma článku: 10,08 | přečteno: 356x
  • Další články autora

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXVI.

Dvoje kalhoty nejmladšího potomka vykázaly během dvou týdnů čtyři díry na kolenou, což byl jenoznačný impuls vyrazit na nákupy.

17.4.2024 v 6:00 | Karma: 11,54 | Přečteno: 293x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXV.

S postupujícím časem vnímám jisté střídání rolí v rodině. Část mých obvykle vykonávaných činností přebírají jiní a naopak.

14.4.2024 v 6:33 | Karma: 12,92 | Přečteno: 361x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXIV.

Po loňském neúspěchu velikonoční výpravy na Vysočinu jsme letos trávili prodloužený sváteční víkend převážně doma.

10.4.2024 v 20:00 | Karma: 12,59 | Přečteno: 508x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXIII.

Rybářské výpravy našeho nejstaršího potomka v kombinaci s pravidelným promítáním rodinných videí nečekaně vstupují do mých snů.

7.4.2024 v 7:00 | Karma: 11,94 | Přečteno: 325x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXII.

Zelený čtvrtek může být impulzem pro vaření špenátu, stejně jako predikcí barvy obličeje následující pátek.

4.4.2024 v 4:04 | Karma: 12,26 | Přečteno: 332x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma: 13,78 | Přečteno: 370x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXX.

Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.

25.3.2024 v 6:00 | Karma: 10,88 | Přečteno: 314x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIX.

Abych se vyrovnala organizačnímu talentu milého chotě, svolala jsem sraz dávných účastníků lyžařské rekreace.

22.3.2024 v 6:00 | Karma: 12,67 | Přečteno: 276x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVIII.

Nákup oblečení je holčičí disciplína, kterou pánové zvládají lépe jako sponzoři než osobní účastníci.

20.3.2024 v 22:00 | Karma: 12,63 | Přečteno: 362x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVII.

Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.

14.3.2024 v 20:31 | Karma: 14,25 | Přečteno: 339x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVI.

Poslední dny v zaměstnání byly náročné - zdaleka nejen pro usilovnou snahu dotáhnout rozpracované obchodní případy.

10.3.2024 v 18:00 | Karma: 15,62 | Přečteno: 380x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXV.

Po poslední zkušenosti s návštěvou divadla v doprovodu drahého chotě jsem se zařekla, že za kulturou budu vyrážet výhradně bez jeho splečnosti.

29.2.2024 v 6:00 | Karma: 13,62 | Přečteno: 386x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIV.

Pozvání na oslavu padesátin znělo jako fajn příležitost vidět kamarády z mládí a odít pohublou postavu do důstojeného hávu.

27.2.2024 v 6:00 | Karma: 12,06 | Přečteno: 375x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXIII.

Jakkoli v práci aplikuji teorii přehledného nepořádku a úkoly řadím dle důležitosti, doma vynikám především v nekonečném řetězení činností v marném úsilí o optimalizaci.

22.2.2024 v 12:00 | Karma: 11,65 | Přečteno: 331x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXII.

Zahajovat třetí pracovní poměr za sebou s počátkem března je zajímavá náhoda (nebo projev nedostatku fantazie).

20.2.2024 v 6:00 | Karma: 12,82 | Přečteno: 323x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXI.

Odpočinkové víkendy mají pravděpodobně balhodárný vliv na psychiku, nicméně nepochopitelně zanechávají zdevastované tělo.

12.2.2024 v 12:00 | Karma: 12,39 | Přečteno: 388x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXX.

Brzké ranní vstávání předchází pozdním odchodům. Tato věta bohužel nepopisuje prevenci, ale časovou souslednost.

3.2.2024 v 8:00 | Karma: 11,01 | Přečteno: 357x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXVIII.

Po sobotních osmi ranních kilometrech v mrazivém lese jsem byla psychicky připravena čelit domácím výzvám.

31.1.2024 v 8:00 | Karma: 13,26 | Přečteno: 373x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXIX.

S potomky třetím rokem rozdělené mezi základní školu a čtyřleté gymnázium, vnímám prohlubující se nesoulad ve vývoji požadavků na jejich žáky a studenty.

31.1.2024 v 5:30 | Karma: 13,23 | Přečteno: 373x | Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXVII.

Uzené se zelím a bramborovým knedlíkem mám spojené se svátečními obědy u babičky; aktualizace rodinné tradice ale pravděpodobně nemá šanci na úspěch.

25.1.2024 v 12:00 | Karma: 15,12 | Přečteno: 377x | Ona
  • Počet článků 507
  • Celková karma 12,77
  • Průměrná čtenost 314x
Zážitky a postřehy matky tří dětí na cestě z moravské metropole do obce Omice. Co můžete očekávat, pokud opustíte panelákový byt a vrhnete se do rekonstrukce kouzelného staršího domu za městem a péče o rozlehlou zanedbanou zahradu.

Seznam rubrik